Tak teda k těm čápům. O té neuvěřitelné velikosti už byla řeč, ale to mě fakt zarazilo nejvíc. Bylo mi jasné, že na takové fotky nemám techniku, ale chtěl jsem to aspoň zkusit. Fotil jsem je kolem sedmé večer, což dalo sice trochu lepší světlo, ale zase ho bylo mnohem méně, než by bylo na pohybující se tvory třeba. Citlivost filmu 100, objektiv 80 - 200 mm plus telekonvertor 2x, světelnost objektivu 4. Takže všechno špatně. Ještě jsem to "vylepšil" polarizákem, aby se na tmavší obloze lépe rýsovali. Takže další 2 EV dolů. Výsledkem byly clony 5,6, někde až 4, pouze výjimečně 8 (na manuálních objektivech se dají nastavit pouze základní hodnoty clony a pouze clonovým kroužkem na objektivu), takže časy nepřekročily jednu setinu. Na ohnisko nejčastěji 400 mm velmi nedostatečné, nehledě na zprzněnou kresbu vinou malého zaclonění, páč TC si žádá alespoň těch f8. Ta vinětace asi od polarizáku nebude (tenší se snad ani nedělají), když telekonvertor udělá výřez ze středu obrazu, tak rohy by snad vůbec neměly být ve hře, si myslím. Takže ty malé clony? Asi jo, na fotkách s větším zacloněním jsem si toho ještě nikdy nevšiml. Všechno je to ze stativu, s předsklopením zrcadla a drátěnou spouští, která ale z neznámých důvodů začala stávkovat, aniž bych tušil, proč. Žádné baterky tam nejsou, tak asi problém s indikací zaostření díky mizerné světelnosti a ubývající intenzitě okolního světla. No prostě hrůza, na ptáky jsem krátký...
Ještě na omluvu toho polarizáku musím napsat, že na druhý den jsem tam vyrazil ve stejnou dobu opět, světelné podmínky navlas stejné (jasno a ještě furt strašný hic), na filmu poslední tři políčka. Polarizák zůstal doma, šel jsem na clonu 8 nebo jsem na 5,6 dosáhl na kratší čas, ale nemůžu říct, že by ty tři fotky bez polarizáku byly viditelně ostřejší. Nejlepší moment, kdy pátý čáp - živitel rodiny, přiletěl s potravou, jsem pochopitelně nestihl, to si právě ta drátěná spoušť dopřávala oddechový čas... Je to focené z 20 - 30 metrů, hnízdo je na betonovém sloupu, na kterém se u nás rozvádí 220 V. Ovšem tento sloup už několik let slouží výhradně těm krásným opeřencům. Dnes už je hnízdo přes den prázdné (možná i přes noc, nevím), čápi už dávno létají, myslím, že jsem je stihl v jejich posledních dnech pobytu na hnízdě. Křídlama už mávali hezky, ale vždycky jenom kousek nadskočili a spadli zpátky na své místo. Je zázrak, že se tam ve čtyřech či pěti těmi křídly neutloukli, bo rozpětí měli stejné, jako průměr toho hnízda.
A na konec poslední dvě přehrady, než bude další film...
PS: Bohouši, jak mohou vydržet bez vody v šíleném vedru? Tady bylo deset dní v kuse přes 30 stupňů ve stínu, z toho pět dní přes 34, z oblohy ani kapka vody. Na tom hnízdě muselo být několik hodin denně přes padesát stupňů, možná až k šedesátce. Byl jsem tam přes hodinu a živitel za tu dobu přiletěl pouze jednou a spíš přinesl nějakou žábu, než vodu. Fakt mi to není jasné
