Trhám si roucho a sypu si hlavu popelem.

Můj dědeček říkal: Práce kvapná, hovno platná! Pospíchal jsem a spoléhal na automat, JPEG rovnou z pece, akorát srovnat linie, aby dědek a Jarouš neprudili. Stejně to bylo prd platný.
Už nebožtík Pavel nás buzeroval, abychom nebyli líní a tahali to z RAWů.

Tak jsem to vyvolal z RAWu, přidal 350 kelvinů, trochu přitlačil na jasový křivce a máte to tady.
Jarouši, s tebou je to jako v tý aneknotě, jak jde pan Novák vožralej domů a domovnice mu spílá: Fuj, vy prase ožlalý, podívejte se na sebe, jak jste hnusnej a otlemenej. Pan Novák jí odvětí: Já se z toho na rozdíl od vás vyspím.

No a já se vyspal a opravil.

Ty máš ale ty mraky pořád růžový.
Josefe, tak vidíš místo vokecávání jsi soudkovitost opravil a je to.

Jinak s lítostí ti musím oznámit, že na analogový tuner už si nezahraješ a můžeš ho mít jen jako výstavní exponát. Všechno se už až na pár vyjímek vysílá digitáně! Na rozdíl od gramofonů, na kterých vesele můžeš přehrávat čerstvě vylisované vynily. V Loděnici jich vyrobí v současné době víc, než za starých časů.
Stejně není to rigidní srovnávání linií přirozené. Potlačí se s tím perspektiva a kdyby byl mezi námi nějaký malíř, tak by nám určitě vynadal, že to učí už na výtvarný školce.
