Tak jsem vám dnes byl v Bílině. Jezdil jsem po vlastech českých a ani to vlastně nebyla zajížďka. Už odpoledne jsem volal Zdeňkovi, zda to, co si myslím, je pravda. Byla.Tak jsem zajel na chvíli se podívat. Chvilku trvalo, než Zdeněk otevřel vchod do paneláku, nevím, zda jsem mu něco nepřerušil. Neříkal ale nic a statečně tu nezvanou návštěvu nesl

. Novomanželka byla ve velmi dobrém rozmaru, samý úsměv. Zdeněk mi hned po příchodu připravil skvělou kávu, sám na ni i vodu uvařil. Věc dříve nevídaná. No jo no, co s člověkem udělá láska, občas je to k nevíře.
Popovídali jsme, pomluvili nepřítomné, prostě jak to má být. Po necelé hodině jsem kávu dopil a rozloučil se. Přeci jen jsou to novomanželé a nerad bych překážel...
Takže - hodně štěstí i zdraví oběma !!!