Jindro, když občas vzpomínám na dětství (a je zajímavé, že se mi toho vybavuje dost, ale na to, co jsem dělal třeba před týdnem,
si většinou vzpomenout nemohu

), tak se mi vybavují skoro prázdné cesty, kdy denně projelo víc koňských povozů než osobních
a nákladních aut dohromady

. Tehdy jsme topili koksem a ten nám vždy dovezl starý Palíšek koňmi

. Vysypal to na chodník
před barák a s bráchou jsme to po kýblech nosili do sklepa, i když jsme byli ještě posluchači prvního stupně základní školy

.
Jak roky ubíhaly, přibývalo aut a tím i smradu

, i když nějaký už tu nadělaly železárny.
Dnes jsem před obědem zašel z foťákem ven, právě se mraky protrhaly a na chvíli vykuklo i slunce. Na dětském hřišti jsem vyfotil lavičku
na posilování nohou

a všiml jsem si dvou láhví od piva, což mi bylo divné, protože takové a podobné věci mizí bleskově.
Ony to byly láhve po Bernardu, na ty zátky si z dětství také pamatuji, i když byly trochu jiného tvaru a keramické. U nás jsem takové
flašky se zátkou v obchodech neviděl, tak tady jsou zatím nevratné ...