No něco podobného jsem zažil asi před třiceti léty, pravě jsme se nastěhovali do nového bytu v paneláku.
Na odpolední směně jsme zapíjeli narození spolupracovníkova syna (tehdy to bylo poměrně běžné

, teď si to
v železárnách nikdo nedovolí). Vypilo se dost, po směně jsme pokračovali v hospodě do závěrečné o půlnoci

.
Po čtvrté ráno mě na schodcích do baráku budí paní ze sousedního bytu, která jezdila hodně brzo do práce

.
Pěkně jsem tam usnul, i boty jsem si vyzul a vzorně je uložil na schodek pode mnou

. Naštěstí v tu dobu
ještě ostatní sousedé spali nebo vstávali, takže mě nikdo jiný neviděl. Ale nepamatuji si, jak mně uvítala žena

.
Asi za rok jsme se pak přestěhovali do většího bytu v jiném paneláku a jsme tu dodnes.
Jo, stane se, takový je život

.