Také přeji dobré ráno, i když tady to za moc nestojí

.
Petře, dobrý fórek po ránu

.
Ještě k těm jazykovým propletencům, jak jste je s Jindrou trochu probírali - tady na tom teritoriu se od dávných časů mísily
ty národnosti. Kromě těch, co vyjmenoval Petr tu ještě byli občané německé národnosti. A z toho vznikly ty regionální "jazyky".
A všemu dohromady se tu říká "po našymu", čili po našem

. Ale co region, to jiná obdoba té mluvy. Jsou rozdíly mezi tím, jak
po našem mluví na Třinecku, trochu jinak to je kolem Jablunkova, jinak na Karvinsku a Ostravsku

. Historie toho moravsko-
slezského regionu je hodně "pestrá".
Třeba moji rodiče chodili nějaký čas i do německé školy, říkali, že to bylo něco jako hodit neplavce do řeky a říct mu, ať plave

.
Neuměli ani slovo německy, ale tam se to naučili a když později nechtěli, abychom s bráchou rozuměli o čem se baví, tak
mluvili německy.
Já si zase pamatuji na jediný zážitek ze školky (jinak si na školku nevzpomínám), když paní učitelka ukázala na vodovodní pípu
(o umyvadlové baterii tehdy ještě nemohla být řeč

) a zeptala se, co to je. Jako bystrý žáček předškoláček jsem zvolal:
vaserlajtung !

, protože tak to doma táta s mámou nazývali

. Z němčiny tu je v užívání ještě hodně výrazů, hlavně v
železárnách (werku), např. flahajz, rundajz, vinkel, duršlok, treger a hodně dalších .
No, ale moc jsem se rozepsal, tak ještě nějakou fotku. Je to Poštovní ulice, první z padesátých let, druhá letošní.
Pod těmi kaštany vpravo je (a byla i před 89-tým rokem) dobrá zahradní hospoda Pod kaštany. Už jsem tam ale asi 3 roky nebyl,
protože si to pronajal Vietnamec a Vietnamec, čepující pivo mi nějak dohromady nepasuje

.