Fauveho kavárna a jiná pohostinská zařízení

[bmx]

Koukal jsem nedavno na Šípa, měl tam Švandrlíka, co napsal Černé barony....tak ten povídal, že má cukrovku, ale sladké, hlavně zmrzlinu, že si dopřeje.
Já se krotím, máme stále v mražáku pikslu na 2,5 l vanilkové a menší s čokoládovou...jsou od Lidla...bereme už nějaký čas...

[bmx]

Jasně, Gagarin, před několika roky Sputnik, pak Lajka, po Gagarinovi ještě další, Těreškovová a nakonec Remek...

[gustav]

S tou zmrzlinou a nanuky jste mi nadělali chutě . Já to také kupuji v Lidlu, ale jen občas, mám dost velké sklony
k ukládání tuku, tak se krotím . Mám štěstí , od pondělka je Lidl na měsíc zavřený, přistavují tam pekárnu.
Asi nějakou větší, protože podle vůně už tam pekli dřív. A v Penny nemají to, co mám rád - kornouty s jahodovou nebo
citronovou zmrzlinou. Jiné rád nemám .

[Fauve]

Jindro, taky bych si dopřál, ale však víš, oni dnes tři měsíce zpátky z krve zjistí, jestli člověk mlsal, nebo dělal neplechu.
Gustave, ani mi nemluv. Zrovna jsem ležel doma s angínou, když gagarin letěl. Nemohl jsem se od radia odtrhnout. Máti potom další den přinesla domů fotku Gagarina, koupila někde v novinovém stánku. Byla to heroická doba našeho mládí.
Nanuky a zmrzliny taky jen v Lidlu

[bmx]

Nojo, kdo se bojí, nesmí do lesa...
Tady to Inzulin jistí, tělo ho neumí vyrobit, dodáme z cizích zdrojů---

[Fauve]

Jindro mi říkali, že moje tělo si ten inzulín vyrábí, jen s ním neumí hospodařit správně

[bmx]

Tak to mně paní dochtorka neřekla, optám se, v září...

[Fauve]

Ovšem taky mi vyhrožují, že si inzulín budu muset píchat. Uvidíme, snad se tomu zatím ještě vyhnu.

[bmx]

K tomu skoro každý postupně přijde...

[gustav]

No a já zase přidám něco z těch hospod .
Je to Lidový dům, postavený v roce 1931. Dole byla restaurace, za domem zahradní restaurace. Já si tu zahradní nepamatuji,
asi už byla zrušená.
V tomto domě jsem bydlel 24 let, než jsem se oženil (prostřední řada oken, třetí a čtvrté okno zprava) .
Jako dítko školou povinné jsem do té restaurace chodil , ale jen do kuchyně, když se tátovi v neděli zachtělo
knedlíků a my jsme měli brambory. Tak jsem vždy přinesl jednu porci - 4 knedlíky za 90 haléřů .
Po r.1989 se to samozřejmě zprivatizovalo, krátce to ještě fungovalo, ale pak jídelnu zavřeli, průchod zazdili, zvenku vybourali
vchod a střídala se tam jedna firma za druhou. Teď tam prodávají autodíly . Zůstala jen druhá místnost - pivnice nebo hospoda,
nevím jak to nazvat, a kuchyně, z té ale dovedou vykouzlit tak utopence, tvarůžky apod. Jinak je to taková nálevna .

Na druhé fotce je rok 1957, to jsme už tam rok bydleli, takže tam asi někde jsem , jako moje minulost .
Poslední fotka je současnost z protisměru, jinak to nešlo vyfotit, je tam těch stromů hodně.

[Fauve]

Je mi to jasné, zatím s cukrovkou válčím pět let, začínal jsem dietou, potom jedna tabletka, potom dvě, časem tři.
Jsem se byl kouknout na ten sedmý splav, co už tam v dáli Gustav viděl
Gustave nestěžuj si, že přibylo stromů, se stromy je městou živější, více oko těší

[bmx]

Tak bydlení, na tu dobu, docela slušně to vypadá..

[bmx]

Tak když ten splav vidím, vzpomenu na televizní reklamu, nyní menu č. 7...kostka ve skluzu...

[Fauve]

No Jindro, máme to tady takový průmyslový flek zašpiněný sazemi (ale lepší se to), vzpomínám si, jak jsem přijel vlakem z vojny v západních Čechách. Zvedl jsem v Ostravě hlavu k nebi jak jsem byl na hlídkách zvyklý, podívat se na hvězdy, a okamžitě jsem věděl, že jsem doma, tak velká saze mi do oka padla. Ale bydlení tady bylo vždy solidní, já sám jsem ještě před svatbou dostal od fabriky byt 3+1 (a to jsem byl bezdětný), který dodnes obývám
Gustave správně kostka ve skluzu

[bmx]

Nojo, ta doba, kdy se dosídlovalo pohraničí, je už dávno pryč...bytů bývalo dost...

[gustav]

Petře, že je stromů hodně, je dobře , myslel jsem jen, že z té strany trochu překážely při focení. Žaden problém, cyk z druhé strany .

Jindro, bydlení tam bylo excelentní , tři pokoje jak nádražní haly, z kuchyně se šlo do dvou komor - pokoj pro služku a špajz, dlouhá předsíň,
tam jsme s bráchou kopali penalty a dveře do jednoho pokoje byla branka . Jo, a tu služku jsme neměli .
Pamatuji první den po přestěhování, jak jsem se koupal ve vaně, voda se ještě ohřívala v takové peci rourovitého tvaru, muselo se
rozdělat oheň . V průběhu let se to postupně modernizovalo a když jsem se v r. 1980 oženil a odstěhoval, tak tam chyběl snad
jen vodotrysk . Možná to vypadá divně, ale při srovnání s byty v panelácích to byl fakt luxus .
Jakou já jsem tam měl fotokomoru .

[Fauve]

Nad fotokomorou jsem taky uvažoval, ale nakonec jsem sklouznul k tomu, že jsem ženě na tři dny vždy privatizoval koupelnu. Vývojka na barevné fotky beztak jen ty tři dny vydržela než se zkazila

[gustav]

Jindro,
tady u nás nešlo o osídlování, možná jen v menší míře. Spíš šlo o to, že za první republiky železárny daly postavit dost takových
velkých domů (i když Lidový dům železárny nepostavily, ale byty se velikostí nelišily) - pro úředníky, mistry a podobné vyšší
zaměstnance. A získat v nich byt po roce 48 nebyla sranda. Vím, že táta to dělal nějak přes obrazy (byl takovým regionálním
malířem, ještě dnes mi v bytě nějaké jeho obrazy visí), které daroval na patřičných místech , ale nikdy o tom nic neřekl.
A pro dělníky byly postavené tzv. dělnické kolonie, něco jako ve Zlíně, ale tam to bylo o hodně lepší a větší.
A v 50-tých letech začala výstavba obytných domů, tam ty byty byly velmi malé a postupem času začaly přibývat i paneláky,
napřed do šířky a potom šly i do výšky . A hodně a rychle přibývalo rodinných domů.
Čili ten rychlý rozvoj bydlení souvisel s tím, že se železárny rychle rozšiřovaly a stěhovali se sem noví lidé, noví zaměstnanci.
Kdo urval velký byt v prvorepublikové zástavbě, měl štěstí , další už se museli spokojit s menšími byty .

[gustav]

Venku je krásně, zvednu zadek, vezmu foťák a vylezu ven. Snad něco ulovím . Ještě se ozvu.

[Fauve]

Gustave, tady je také krásně, bohužel kosím zahradu, je to sice jen na hodinku a půl když člověk sekačku z ruky nepustí, ale přestávky a oddech a kukajdu co je tady nového, třeba dělat