V sobotu jsem zavolal Houmrovi s tím, že ho na chvilku navštívíme... Sice trochu váhal, ale nakonec souhlasil

. Nejprve jsme vyrazili na Loket, potom do městečka u KV, kde Pavel bydlí..
Přijeli jsme ve tři odpoledne, adresa, kterou nám sdělil, kupodivu souhlasila a tak na Lesní 1125 jsme našli dům, kde na zvonku stálo "Houmr a Kobruš"... Zazvonil jsem a po chvíli se ozvalo tiché "prosím?". Tak jsem se představil svým řádným jménem... Po chvilce ticha se Blanka zeptala :"Milane, to jsi ty?" "Jo, to jsem já". Neznala mé normální jméno a myslela si, že přišel nějaký řemeslník, který jim má opravit chatu... Pak nám otevřela hlavní dveře a vyjeli jsme výtahem do prvního patra... Nohy si člověk musí šetřit, ne ??
Pavel i Blanka nás přivítali velmi srdečně a protože nejsme jen tak někdo, pozvali nás do kuchyně na kafe... Kafe bylo zřejmě z konzumu, protože jsme to celé přežili

...
Po chvilce jsem si všimnul, že v troubě se něco peče a docela to i vonělo. "Co to tam máš?", ptám se Pavla. "Kuřecí stehna" odtušil a tak trochu skrz prsty se na mě podíval... Jeho obavy jsem naplnil hned další otázkou:" A dáš mi?"
"Nedám, mám jenom čtyři" zavrčel Pavel a tak mi bylo hned jasné, že večeři budeme shánět jinde... Není nad to potkat kamaráda, že ??
Tak jsme rychle dopili kafe a vyrazili na cestu zpátky do hotelu. Tady nám pšenka nepokvete, tak co se zdržovat dýl, než je nezbytně nutné...
Cestu nám našla Suzi (to je ta, co sedí v navigaci a nikdy nespí

) přes Slavkovský les... No, místy to bylo hodně zajímavé - sníh, úzká cesta... prostě veselo bylo

...
Nakonec jsme na ten hotel dorazili a protože jsme se šetřili celé odpoledne, dostali jsme večeři a poté jsem ještě vyrazil do parku udělat nějaké večerní fotky, i když vzhledem k počasí i roční době to neslibovalo nic moc velkého...
Ale nakonec se něco málo povedlo, nezmrznul jsem a hlavně dnes jsme dorazili úspěšně domů...
Tož tak... pojezdili jsme kus republiky, cosi viděli i zažili... A tak to má být...
PS: Pavle ahoj a ještě jednou moc díky za pohostinnost, bylo u vás fajn... Příště si to kuře s váma opravdu dáme (byla hloupost, že jsme odmítli

, ten, kdo ostrouhal, jsme byli nakonec my

, ten hnus, co nám na hotelu nachystali, byl tak pro prasátko a ne pro lidi...