Problém je, že převod mezi RGB a CMYK je nejednoznačný. Pokud by se jednalo o převod RGB <-> CMY tak je to O.K a je to jednoznačné ( R=1 - C resp. C= 1-R, G = 1 - M resp. M = 1 - G, B = 1 - Y resp. Y = 1 - B). Jenže přidání černé barvy k modelu CMY(K) to celé komplikuje (R = (1 - C) * (1 - K); je zjevné, že pro různé hodnoty C a K můžeme dostat totéž R a podobně u ostatních barev). Navíc výrobci tiskových strojů využívají i více barev než pouze a jen CMY(K) např. CcMmYKk kde ta malá písmena značí základní barvu v jisté polotónové úpravě. Tak se dosahuje širšího barevného gamutu, než by se to povedlo pouze se CMY(K). Problém je, že těch modelů je značné množství. Při tisku k tomu ještě přistupuje problém tzv. nárustu tiskového bodu. Tiskne-li se barvou na savý podklad, tak se barva částečně rozpíjí a tím se původní bod zvětšuje. Ostatně ona se rozpíjí (roztéká) i na nesavém podkladu v důsledku povrchového napětí a smáčivosti podkladu. To má samozřejmě ve výsledku vliv na vjem barvy. Tudíž při přechodu z RGB do tisku VŽDY dochází více či méně k barevnému posunu. Jak je tento posun veliký záleží na spoustě technologických vlastností daného zařízení a hlavně na zkušenostech, které výrobce uložil do řídícího firmware.
Otázkou samou pro sebe je zobrazení na monitorech, to je použití reńdererů u prohlížečů, nebo programů pro práci s grafilou. Je rozdíl, zda se používá renderer operačního systému (ve většině případu Windows) nebo vlastní. to je např. u strojů Apple či zařízeních založených na Androidu (telefony, tablety). Pak také záleží na technologii zobrazení monitoru (klasické vakuové CRT, LCD podsvícené výbojkou či LED atd.) i na tom, že není kalibrace monitoru jako kalibrace monitoru.
Takže nějaké úvahy nad barvou obrázku prohlíženého na Internetu mně nechávají úplně v klidu
