To: "hribek"
K bodu 1.
Chápu, proto jsem psal že pokud bych měl profil vytvořený sondou, zeptal bych se úplně stejně.
Dejme tomu že najdu někoho kdo mi ten správný icc profil vytvoří sondou, potom ho tedy přiřadím stejně jako mám teď ten vytvořený pomocí kalibrace ve win . Pak tedy to bude OK ?
ANO, správně.
K bodu 2.
Právě proto že mám monitor který nedokáže ani sRGB pokrýt v celém rozsahu, předpokládám že pracovat v sRGB je cestou nejmenšího zla... a nemá smysl zabývat se Adobe RGB...
ANO, tato úvaha se ubírá správným směrem. Jde o to si jen uvědomit, že obecně mohou v praxi nastat situace, kdy budete chtít zaznamenat data i mimo rozsah vymezený standardem sRGB - prostě třeba jen proto, že to Váš fotoaparát umí - nebo pro archivní účely nebo pro účely tisku na širokogamutové tiskárně - tedy bez ohledu na to, že Váš sRGB-monitor taková data nebude moci zobrazit korektně (ale vhodná tiskárna je dokáže vytisknout správně

)
K bodu 3.
V podstatě už to vychází z bodu 1, pokud bude monitor zkalibrován sondou, je moje nastavení správně?
Ano, je správně.
Jak často by se měl monitor rekalibrovat?
Monitor je třeba překalibrovat vždy při změně zadání cílových (požadovaných) hodnot kalibrace nebo v případě uplynutí časového okamžiku, který je podstatný z hlediska stárnutí a tedy změny obrazových parametrů monitoru.
Každý monitor však "stárne" jinak. Obecně je možné říci, že čím dražší "grafické" (foto) monitory, tím jsou také obrazově stabilnější a tedy "stárnou" pomaleji (ostatně za to si právě platíme ...). Bohužel hodně monitorů je dnes nesprávně označováno jako "grafické", ikdyž se jedná v podstatě svým určením a navrženou elektronikou o "kancelářské" monitory, takže jejich očekávaná stabilita je pak nižší, než by takto "mystifikovaný" uživatel-zákazník očekával.
Prakticky:
1) U fotomonitorů se bílý bod může již po půl roce provozu změnit až o o 1.000K, proto se kalibrace bílého bodu doporučuje provádět min. každých 6 měsíců.
Hranice gamutu (barevného rozsahu) se u fotomonitorů mění podstatně méně a déle, takže tam je třeba kontrolní profilaci provádět až jednou za dva nebo tři roky.
2) U běžných monitorů se bílý bod může měnit podstatně častěji a u některých vyloženě nevhodných zobrazovačů se prakticky bílý bod mění dokonce neustále, takže kontrolní kalibrace se pak musí prostě provádět častěji.
Také hranice gamutu (barevného rozsahu) se u běžných monitorů mění podstatně rychleji, takže tam je třeba kontrolní profilaci provádět min. každého půl roku.
Je třeba si také uvědomit vlivy okolní teploty na změny hodnoty bílého bodu atd. Zatímco lepší foto-grafické monitory jsou již standardně vybavovány kompenzací teplotních driftů, drtivá většina běžných monitorů žádné takové obvody nemá, a přitom odchylky bílého bodu při změně teploty o 5-10°C jsou již významné (okem patrné). Je marné kalibrovat odpoledne monitor a poté na něj nechat ze shora svítit večer lampičku opatřenou poměrně žhavou žárovkou.
Dalším nešvarem "běžných" monitorů je homogenita, kdy bílý bod uprostřed obrazovky je jiný, než na kraji obrazovky a navíc závislý na právě nastavené hodnotě jasu.
Zkrátka předpokladem "seriózní" kalibrace je třeba dostatčeně stabilní zobrazovač, jinak je to poměrně "nevděčná" (protože nekonečná) práce.