Na návštěvě pod Bořněm.
Vážení přátelé, tak sem byl návštěvou nějakých 55km od Klacíkova, vy znalí jistě víte kde,
ostatní se dovtípí.
Nejen, že se mi auto z těch zážitků smrsklo na polovinu, ale sem dokonce trefil až ke vchodu.
Po prozvonění na mobil pána domu mi byla odměnou hození paklu klíčů na hlavu (ještě že jsem měl pokrývku hlavy)
se slovy:"Do čtyřky burane z Klacíkova a pozor ve výtahu,dopoledne sem čistil skla!"
Ve dveřích mě přivítal Velmistr o nic lépe a se slovy zuj si ty křápy. Na chodbě sem moje značkové zimáky
opatrně sundal. Savánek kňučel, ale nevím, jestli radostí, že mě vidí, nebo tím, že věděl, že naše přivítání nebude trvat dlouho.
A bylo tomu tak. Schoď si tu firemní bundu a pojď dál, ale upozorňuji Tě, že podle ženevských konvencí sem ti povinen
nabídnout pouze pitnou vodu. A tak se také po vykouření deseti cigaret stalo.
Netrvalo dlouho a zvonil pojišťovací agent. Vhodnější dobu návštěvy sem si nemohl vybrat! Se slovy běž zapnout můj nový počítač,
sem se s laskavým svolením Velmistra přesunul do kuchyně k jeho pracovnímu koutku a bylo mi i dovoleno podívat se na
facebook a napsat své zážitky online své přítelkyni. Náhodně, aniž bych chtěl, sem však vyslechl komunikaci pana
domácího s pojišťovákem. A spadla mi brada! Rovným dílem na byt a na optiku s elektroniku si nechal pojistit byt částkou
se škodnou výší po pěti milionech! Ani si nedomýšlejte, kolik ho ta sranda stojí. Já, chudý invalidní důchodce, bych z toho vyžil celý rok
i mýma třema milenkama. Mistr byl však před pojišťovákem velkorysý a ohřál nám večeři v mikrovlnce. Doteď nevím, co to bylo, ale Savánek
měl granule. Konečně po třech hodinách odchází pojišťovák. Já se jdu nadýchat čerstvého vzduchu a když zavírám balkonové dveře,
jsem opět častován slovy:"ta záclona stála čtyři a půl tisíce, tak pozor, ať s ní něco neuděláš a očko ať je vedle očka tak, jak to bylo!"
No na vojně snad bylo ty dva roky líp, tam sem dělal pouze komínky. Požádal sem o další sklenici vody a se slovy "natoč si z kohoutku
a uvař Velmistrovi kávu" sem tak učinil. Konečně jsme se dostali alespoň k něčemu plodnému a Zdenda mi ukázal své
mistrovské dílo, za které by se snad nestyděl ani mistr video Brouzdy! Pěkné to bylo, ale to už sem byl docela unaven a po šesti hodinách
sem si mohl i já dát s mistrem kávu. On měl v tu chvíli sedmou. Ale to už byl čas jít vyvenčit Savana, myslel sem, že toho Zdenda využije
a pošle mě s ním na procházku Bilinou, ale nebylo tomu tak. Dokonce nasadil Savanovi oblek, sjel se mnou krásným výtahem a se slovy:
"dal sis tu Coca-Colu co byla na lince"? se se mnou rozloučil a popřál mi šťastnou cestu. Je to kamarád!
Až někdy pojedu kolem, mám se zastavit, ale ne teď v předvánočním vánočním čase, to má jiné starosti.
Doteď vzpomínám na tu příjemnou atmosféru u něj doma a načančaný byt, ze kterého byla cítit poezie adventu.
No jo přátelé, jdu si udělat kávu, uklidit tady ten bordel co tu mám a dodělat nějaké fotky. Mějte se.