Na film

[Stanley 900]

Ahoj.
Josefe, v tom případě by nemělo cenu kupovat jemnozrnné filmy s vysokým rozlišením, pokud by zrno k fotce patřilo vždy.
Sám jsi sem dával z 20 ISO filmu, myslím Adox.
Takový film má specifické použití.
Multistrada Ducati
Zaostřit na zrno při ofocování je super, ale skener taky jde zaostřit přesně, záleží na programu, jestli umí křivky
konkrétního filmu.
Hlavně v místech s podexpozicí a při tvrdším vyvolání - vyšší teplota a rychlejší převracení, vynikne zrno.

[multistrada]

Tak tady narychlo....výřez 100% ze skenu pomocí D800e bez doostření a sken narychlo zpracovaný s důrazem na hladší vzhled.
Musím ovšem podotknou, že u ČB filmů si cením především i toho vlastního zrna, které, když je patrné, je pro mne celkově příjemnější.
Původní Acros bohužel už nevím, jaký byl typ. Každopádně jsem ho měl velice dlouho a osobně se mě líbí více kontrastnější filmy, bez ohledu na zrno. Proto nyní půjde do Fe2 na osvícení Tri-X 400 od Kodaku a kvůli ceně a na zkoušku Foma 200 s tabulárními krystaly. Foma je zase velmi dobře skenovatelná.

[multistrada]

Ahoj.
Josefe, v tom případě by nemělo cenu kupovat jemnozrnné filmy s vysokým rozlišením, pokud by zrno k fotce patřilo vždy.
Sám jsi sem dával z 20 ISO filmu, myslím Adox.
Takový film má specifické použití.
Multistrada Ducati
Zaostřit na zrno při ofocování je super, ale skener taky jde zaostřit přesně, záleží na programu, jestli umí křivky
konkrétního filmu.
Hlavně v místech s podexpozicí a při tvrdším vyvolání - vyšší teplota a rychlejší převracení, vynikne zrno.

Stanley...můj stolní Epson maže vždy!!! Vím to, kdysi jsem měl Nikon CoolScan ED50 tuším....ten byl o chlup lepší než D800e a můj rychlopřípravek.
Epsonem prostě čb filmy nedělám, vyzkoušeno mnohokráte.

[Stanley 900]

To je zajímavé a je tam v programu k Epsonu možné nastavit, jestli držák filmů, nebo slide rámečky jako na diáky
a nebo samotný film na skle přímo?
On podle toho ví, jak má vysoko nastavit snímač kvůli ostření.

Jsem zvědavý na Kodak T-Max
Můžu přímo porovnat z Foma 100 a 200, akorát vyvolávání nebude spolu, protože T-Max se musí dělat dvojnásobnou dobu.

[Stanley 900]

Josefe, inzerát super

[multistrada]

To je zajímavé a je tam v programu k Epsonu možné nastavit, jestli držák filmů, nebo slide rámečky jako na diáky
a nebo samotný film na skle přímo?
On podle toho ví, jak má vysoko nastavit snímač kvůli ostření.

Jsem zvědavý na Kodak T-Max
Můžu přímo porovnat z Foma 100 a 200, akorát vyvolávání nebude spolu, protože T-Max se musí dělat dvojnásobnou dobu.

Chtěl jsi napsat , že jsi zvědavý na porovnání s Kodak Tri-X, protože ten mám na cestě. Nemá jemné zrno, je to čtyřstovka. Fomapany mám rád, připadají mi velmi dobré pro bohatou tonalitu i slušný kontrast zároveň a zrno mi fakt moc nevadí. Večer zase něco oskenuji z toho Acrosu a možná i z SFX 200, který mi taky ležel deset let ve skříni, tak jsme ho osvítili. Učíme se ale ostřit manuálně s tou Fe2 a je to vtipný někdy...., protože mám rád malou hloubku ostrosti a trefit se s takovým 135mm F2 sklem přesně , to chce pevný nervy

Jinak ten Epson má samozřejmě to co píšeš, ale reálné rozlišení není 4600DPI, jak praví manuál , ale někde kolem 1700 DPI. To je realita.

[Stanley 900]

Myslel jsem Kodak T-Max 100, který mám ve verzi kinofilm, střední formát a plan film. Viz foto. Dnes ještě nějaké přišly.
V jedné roll kazetě 6x9 mám Fomapan 100 a do druhé bych dal T-Max 100 na stejnou fotku.
jaký to je konkrétně Epson?
Foma 200 například, má 110 čar/mm při ideálním kontrastu laboratorně měřeno, v reálu podle typu scény asi polovinu.
To je 1200 až 1800 dpi, více se z toho nedostane.
Zajímavý bude ten ACROS a nebo Adox a Kodak T-Max, vyzkoušet na reálné rozlišení.

[Stanley 900]

Porovnání z netu

[Luisifer]

Těch 1200 až 2400 DPI je realita všech stolních skenerů s možností skenovat transparentní materiál. S filmovým / bubnovým skenerem je to prostě jiná. Ten rozdíl umí dohnat leda to ofocování, kde je prostě použitá fototechnika dražší než samotný stolní skener.

Jinak k té mé digitalizační stolici. Jestli jsem nepsal, tak se docela blíží den, kdy ju rozeberu a zruším. Ne že by to byla úplně slepá cesta, ale chce to prostě udělat jinak (navíc i prostorově, aby to nebylo tak náročny - nezabíralo tolik místa).

Chtěl bych sestrojit něco v podobě bubnovyho skeneru, jen s moderníma součástkama (přinejhorším opět ofocovací stolici, ale vertikální). Jen to bude docela náročny na seznámení se s HW a vývoj SW (zpracování obrazu bez použití nějakých sw jako Kolor Autopano Giga, atp.). Aby výsledek byl adekvátní a lezl z toho opravdu jak ze skeneru a ne aby se nad tím potom počítač trápil spojováním a popř. aby bylo potřeba ručně dolaďovat (nepočítám případnou retuš špíny, to už je jiná záležitost)....

Stanley: ono jedna věc je, kolik se z toho dostane reálné informace, ale protože je to na filmu v diskrétní podobě a převáděny je to do digitální, tak je lepší, aby tu jednu linku zachytilo radějc víc pixelů než jen jeden. Ta linka může být posunutá o kousek, takže přes jeden pixel částečně zasahuje do jinyho. U mikroskopickyho objektivu se třeba (co jsem zjistil) běžně používá trojnásobek (tj. snímač aby měl třikrát větší rozlišení linek na milimetr než kolik dává objektiv). U té digitalizace bych se nebál "zachycených" 110 linek na milimetr digitalizovat třeba aj pětinásobným až desetinásobným počtem pixelů. (to třeba "umí" stolní skenery - umí mnohem vyšší DPI než těch 110 linek na milimetr, ale problém je u nich v mizerné optice, která to rozlišení na řádkové snímač nepřenese...)

[josef38]

Ahoj.
Josefe, v tom případě by nemělo cenu kupovat jemnozrnné filmy s vysokým rozlišením, pokud by zrno k fotce patřilo vždy.
Sám jsi sem dával z 20 ISO filmu, myslím Adox.

Máš zřejmě na mysli 12 ISO. ( ADOX CMC 20 II PRO )
Je pravda, že jsem ho kupoval kvůli jemnému zrnu, chtěl jsem ho odzkoušet. Má i svou vývojku, která je poměrně drahá. Snímky jsou z něj zajímavé, ale zdají se mi takové ploché. Na reportáž, nebo streetfoto bych s ním rozhodně nešel. Vyžaduje kvůli své citlivosti dlouhé expoziční časy, nebo hodně světelné objektivy a to se na každou práci nehodí.
Svou poznámku o zrnu jsem psal všeobecně, ne konkrétně k jednomu filmu. Sám vyvolávám všechny černobílé filmy zpravidla v R09, protože tato vývojka zaručuje dobrou hranovou ostrost, ale jemné zrno rozhodně nezaručuje. Navíc je s ní snadná práce, je trvanlivá a hlavně levný provoz a dobrá reprodukovatelnost.
Skutečně se za jemným zrnem moc nehoním. Jestli teď na mých snímcích zrno moc vidět není, je to jen proto, že sem dávám fotky z většího formátu.
A abych jen nekecal, tak jeden snímek z tohoto nízkocitlivého ADOXu. ( kinofilm, Leica M6 )

[Stanley 900]

To je on ten film, na ukázkách na netu bylo auto veterán...
Luisi vím, na vyšší dpi má cenu jenom kinofilm, aby z toho něco bylo na tisk, Kodak kdysi v začátku digitálu uváděl
kinofilm jako 7 MPx, ale nevím jaký konkrétní film, asi barevný negativ.
Na střední formát je 1200 dpi až dost a na planfilm klidně 300 - 600 dpi, podle toho, k čemu to bude.
Jestli na tisk a nebo na detail.

[multistrada]

Špičkové čb filmy mají až 800 čar/mm rozlišení. Ale nehoním se za tím, ani se mi to vlastně nelíbí,ani bych to nebyl (nechtěl) být schopný skenovat.
Myslím si, že z těch běžných čb těžím asi 80% kvality, co se týče rozlišení pomocí D800e. Ještě si chci pohrát se světelným zdrojem. Mohu plynule měnit teplotu i intezitu světla a tím si zaručit co nejmenší zásahy při převodu skenu v PC, tedy mimo jiné co nejmenší kvalitativní zásah do původního formátu. Také zkusím kratší časy a předsklopení zrcadla+drátovku.

[Stanley 900]

Myslíš barevnou teplotu podsvícení při ofocování a nebo při focení na film?
Asi při ofocování. Tu si ale nastavíš nejlépe na denní světlo 5 200 až 5 400 Kelvinů.
Jiná citlivost na denní světlo a na ˇžárovkové" u některých filmů, například Cinestill, není tak velká.

[Luisifer]

Na digitalizaci ofocením je nejlepším zdrojem blesk/záblesk. Protože potom není takový problém s "nehybností" ofocovanyho filmu, resp. s tuhostí celku (kde je pak potřeba řešit třeba to předsklopení, atp.).

Mj., když padla zmínka o blesku, záblesku. Dorazil stativ s boom ramenem. No do háje to je váha.... (Manfrotto 085 BS Boom LIGHT 35) Ale na ten Litemotive softbox to bude přece jen lepší než to chrastítko co jsem zatím jediny měl, Manfrotto 005BAC.

[Stanley 900]

S nehybností filmu není přece problém vůbec, když je držák kinofilmu na přípravku jako součást foťáku a objektivu.
Potom stačí jenom namířit na zdroj světla
To je ten šestnáctikilovej držák?

[Luisifer]

jj, to je ten šestnáctikilák

Tak on ten kinofilm je "pevně" uchycené. Ale cely se to rozechvěje klepnutím zrcátka třeba. Při zábleskové expozici je to šumák, použije se ISO100, 1/200s (1/250s, prostě dostupné synchročas), ~F8 a je to...

[multistrada]

Tak dávám dva kousky osvícené, podle mě tedy ode dvířek foťáku na přímém slunci. Pořád Acros.

[multistrada]

Na digitalizaci ofocením je nejlepším zdrojem blesk/záblesk. Protože potom není takový problém s "nehybností" ofocovanyho filmu, resp. s tuhostí celku (kde je pak potřeba řešit třeba to předsklopení, atp.).

Mj., když padla zmínka o blesku, záblesku. Dorazil stativ s boom ramenem. No do háje to je váha.... (Manfrotto 085 BS Boom LIGHT 35) Ale na ten Litemotive softbox to bude přece jen lepší než to chrastítko co jsem zatím jediny měl, Manfrotto 005BAC.

Rozumím....v současné době je to při mém zdroji (LED+rozptyl 2x) čas cca.1/250-1/500 při f8 a ISO 100. Mohl bych se dostat na 1/1000 určitě. Pohybovou neostrost ale nepozoruji. Jen rozdíl mezi RAW a JPG. Fotím do RAW. Blesk je ale tutovka, ano, ale chtěl jsem řekněme "stálý a poklidný" zdroj světla zejména pro prohlížení snímků na živém náhledu displeye v reálném čase. Posunuješ držák a koukáš co stojí za to skenovat

[Luisifer]

Tak pokud jsi na časech kolem té 1/500s, tak bych předsklopení neřešil. To je/bývá kriticky v časech cca kolem 1/2s až 1/60s.

[josef38]

Jestli mohu i můj poznatek s digitalizaci fotek pomocí digitálního aparátu, tak ofocuji zvětšovákem a Panasonicem GF1 a časy a tím pádem ani světlo neřeším, protože nepoužívám k těmto účelům zrcadlovku. Ale to už se tady asi opakuji, tak končím.