Zdravim všechny
Mikuláši, vnučku máš čím dál pěknější.

Nového Zonera jsi koupil nebo zatím jen zkoušíš co dovede a rozhoduješ se? Mně lákají nové filtry, ale zatím odolávám. V nějakém časopisu mně přišla šedesátidenní plná verze, zatím jsem nenainstalovala, asi si ji nechám až na Vánoce, pak budu mít víc času, doufám.
Ani nevíte, jak jste mě pobavili, že prý rukama. Kdepak, je to objektivem.
Měli jste to vidět dnes odpoledne. Na vývěsce jsem si přečetla, že bude u Petra hubertská. Už minulý rok jsem se tam chtěla podívat, letos jsem to obohatila, že bych ji chtěla zkusit nafotografovat. A přitom dobře vím, že lidi neumím, s bleskem také ne a jen se s ním peru

Když jsem jela ráno nakoupit, zastavil mě známý, kde je Fanda. Protože hubertskou organizovalo jeho mysliveské sdružení, využila jsem setkání a zeptala se, jestli bych tam mohla fotografovat, jestli by jim to nevadilo. A tím jsem si upletla na sebe bič. Hned se zatetelil, že právě naopak, že by si vzali fotografie. Zlehka se mně orosilo čelo, neb se můj zábavný podvečer proměnil v závazek. No a u Petra se na mě obrátila paní z výboru pro záchranu kostela, pro koho že fotografuji, že by potřebovali nějaké fotografie na svoje stránky, že už byli upomínáni, že se jim tam dlouho nic nezměnilo. A tak jsem se snažila fotografovat, prala se s bleskem i fotoaparátem současně, třásla jsem se jako ratlík když je mu zima, srdce mně bušilo, bylo mně nepříjemné, že se na mě dívá plný kostel lidí a přitom jsem si říkala, noooo, to bude ostuda.
Něco už jsem zpracovala, odpadu bude nůše, něco snad ujde. Vyvážení bílé je opět oříšek, co dím, přímo vlašský ořech, kameňák. Světla v kostele a blesk dohromady. Jak tam dohnat barvy, vložím to sem a raďte co s tím.

Mějte se pěkně M.K.