Jo, jo, krásně se to čte, tehdá vůbec prej rostly houby nějak víc, znám to z vyprávění rodičů

, já se tehdy sotva postavil na nohy a udělal první krůčky

. Ale to říkávali za komančů, kdy houby tady moc nerostly, nyní je to s houbama zase o poznání lepší, jenže se houbaření zase bohužel stalo národním sportem a v sezóně jsou lesy plné lidí. ..... Proto znát taková místa, jak o nich píšete, kam by masový houbař nezabloudil, je velmi dobré. Pár takových také znám. Na jednu mez, mezi pastvinami, chodím na osikáče, pod jednu skálu ve smíšeném lese zase na kováře, na kraj jedné "houštiny" na černý hřiby a pod. atd. Ale chce to jedno, nikde se s úlovky moc nehclubit. To se pak probudí lidská závist a takoví lidé jsou pak schopni i vás šmírovat, kam na ty houby chodíte

. To se mi totiž stalo před lety, kdy houby moc nerostly a my jsme s máti nosili přes vesnici z lesa plné košíky hub. ..... Včera cestou dom jsem "ulovil" jenom několik kousků čerstvých kozáků a dva výstavní praváky

. Ale jinak rostou, viděl jsem včera paní (asi důchotkyni) s dvěma velkými a úplně přetékajícími koši slaďáků, které si nesla (táhla je) z lesů údolí Metuje na zastávku busu.