Petře a teď si představ, že do zimy nenaprší, v zimě pořádně nenasněží, aby na jaře byla voda z tajícího sněhu
a jsme v prdeli. Do toho se tu budou cpát ti vypočítaví (ekonomičtí) cestovatelé a katastrofa je na světě

.
Ale nechám to osudu, stejně s tím nic nenaděláme a náladu si tím kazit určitě nebudu ...
Jindro, my jsme kdysi měli doma krásný(ou) kredenc, kterou si pořídili rodiče za války u příležitosti svatby. A vydržel(a)
až do doby, kdy se máma v roce 1995 stěhovala do menšího bytu několik let po tátově smrti. A říkali jsme tomu kredync
(v kredyncu, pod kredyncym

). To mi připomnělo dovolenou v Itálii (2003), kdy jsme měli stan vedle stanu delegátky CK
a ta se nás ptala, jakým jazykem to mluvíme, když jsme se mezi sebou bavili po našymu (po našem)

.
Jo, máš pravdu, Petře. Zmizím na hodinu, čili na chviličku a ani pivo si nemohu dát, protože při sportovním výkonu to do sebe
nechci lít

...
A ještě něco z předevčerejška, z lesoparku ...