Fauveho kavárna a jiná pohostinská zařízení

[gustav]

Zdravím vespolek, pánové ,

Petře, tak ty jsi už zkušený cestovatel . Já stejně jako Jindra bych se do těch končin neodvážil , v dnešní době už
vůbec ne. Já bych měl problém cestovat kdekoliv letadlem. Dost jsem koukal na ty pořady o leteckých katastrofách
a když jsme se z Korfu vraceli (2005) letadlem, tak mi bylo všelijak . Už nikdy více

[bmx]

Máš Polsko, za humny...to já o 300 km dál...

[bmx]

Gustave, my jsme už také docestovali...ale byli jsme vždy jen autem...

[bmx]

U nás, bylo taky nádherně...

[Fauve]

No pánové, ovšem nebylo většího dobrodružství, než jak jsem jel tou stodvacítkou po vlastní ose do Bulharska

[gustav]

Polsko sice za humny mám, ale nejdál jsem byl v Krakovu, což žádná dálka není. A byl to dvoudenní zájezd našeho bývalého fotoklubu,
první den jsme se trochu po památkách trochu podívali, ale často jsme zapadli někde na pivo, večer jsme měli rezervaci v nějakém
podniku se striptýzem a pilo se tam vino, tak je jasné, jak jsme dopadli . Druhý den jsme trochu popravili a byli jsme
rádi, že jsme se dostali večer domů .
Často jsem byl v Cieszynu, skoro každý den. Na střední jsem chodil v Českém Těšíně a k hranici jsme to od školy měli asi 100 m.
A protože jsme měli stálé propustky, tak během hodinové obědové přestávky jsme místo na oběd chodili na polskou stranu .
Takto ušetřené peníze jsme měnili na zloté a tam si kupovali nějaký párek a tak podobně. Někdy se nám poštěstilo i to pivo,
ale to až ve třetím ročníku .
Před 89-tým jsem ještě byl na dvoudenním zájezdu v Budapešti a to bylo tak všechno . Až potom byly dovolené v Chorvatsku,
Itálii a na Korfu. Ale to bylo takové vyvalování u moře, kdybych byl mladší a absolvoval to ještě jednou, tak třetinu bych se
válel u moře a dvě třetiny by byly poznávací .

[bmx]

Tak jsi poznal, světa kraj...

[gustav]

Tak tak Jindro, ale doma v atlasu .

[bmx]

Ja zas prstem po mapě, celá dlouhá léta...
až v 51 letech, poprvé Chorvatsko...Istrie Rovinj...

[Fauve]

Ještě k té cestě do Bulharska. V Rumunsku, cestou přes hory mi začalo poškubávat auto. No starý problém, který jsem znal mnohokrát řešil , naprasklá hadička benzínu těsně, před karburátorem. Když jsem ji poprvé měnil, tož jsem ji dal o chlup větší, aby se mohlo zkracovat. Byli jsme na kopci kolem dookola živáčka vidět nebylo, domy nikde, nikde nestoupal dým z ohniště ani komínu. Zastavil jsem a provedl opravu, trvalo to snad 10 minut. Sundat vzduchový filtr, zkrátit hadičku, nasadit vzduchový filtr. Za tu dobu se kolem auta seběhlo 20 malých Rumunů (od Roma nepoznáš), jenom jsem hleděl všechno schovat aby nic neukradli. Manželka vzala sáček bombonu, roztrhla ho a hodila mezi ně. Vrhli se na sebe, začali se mlátit, krev tekla, my skočili do auta a pryč

[gustav]

Teď už je pozdě brečet , tady říkáme "cyp s tym", něco jako kašlu na to. Ale byly to za klukovských let pěkné představy a sny .
Minulost nechat za sebou a hledět vpřed .

[Fauve]

Jindro, Chorvatsko príma, ale drahé. Levnější je Řecko, pochopitelně musíš někde ke třem prstům Chalkidiki, líbilo se mi v Nei Pori, levné stravování, milí lidé. Dobré výlety, třeba i do Soluně
Jistě bys to zvládl

[gustav]

No, já jsem toho o cestách do nebo přes Rumunsko zaslechl od přímých účastníku hodně , a nelituji, že jsem tam nebyl .
A teď jdu natahovat na balkón šňůry na prádlo. Konečně nám tam namontovali háčky (musí být všude stejné, tak jsme si to nemohli
udělat sami). Měli to potvory udělat už v pondělí, ale objevili se až dnes a na balkóny lezli z té vysokozdvižné plošiny .

[Fauve]

Gustave, nám balkony zasklili, zakázali kvítka, se sušením prádla problémy, při otevřeném balkonovém skle, jen jedena šňůra vejde, taky jeden z důvodu, proč na chalupu pomalu utíkáme

[bmx]

Tak zážitky z Rumunska...dalo se očekávat, naši když jezdili Bulharsko, tak časně ráno do Rumunska najet a večer z něj rychle pryč...
Jezdili jsme naše zájezdy autem, taky pes to měl lepší, než někde v letadle..

[Fauve]

Jindro, my v Rumunsku nocovali na parkovišti, stála tam hromada polských maluchů, tak jsme se přes všechna varování rozhodli zastavit taky a přespat. Problém nebyl, jen jednou v noci jsem pochopil, že se Rumuni ptali Poláku na nás a on jeden z nich jim odpověděl: "Ale, to Česi, ti na prodej nic nemají."
Měli jsme spoustu bombonu, které jsme rumunským děckám na "mýtných stanovištích" (to byly takové ty strategické křižovatky, kde ty děti prosily o bombony) házeli. Říkali jsme, že platíme mýto .Zajímavé, že žebronily jen po německých a českých autech, s Poláky se nezdržovali

[bmx]

Je to smutný, když člověk, takto chudobu viděl...
učesával jsem seznam stanic, žena už se zlobila, že musí hledat..

[Fauve]

Jindro, no musíte mít každý svoje počítadlo, nestačil by ženě tablet ?

[bmx]

Rovnal jsem stanice na reciveru... jo, tablet...ta by Ti dala...

[Fauve]

Aha, už je mi to jasné, tak to je bez dalšího komentáře
Co má proti tabletu, moje žena má notebook a stejně všechno na mobilu, tož s tabletem by si asi radila dobře, když to má stejný operační systém, ale říká, že tablet už je velký
Jo ještě ta cesta do Bulharska, když jsme se večer přívozem dostali z Rumunska do Bulharska, tak nás Bulhaři prohnali, přes brod s chloraminem. Potom jsem mohl konečně načepovat benzín. Speciál neměli, tož sem musel super (dnes jsou mladí řidiči z toho blbí, všiml jsem si v diskusích, že často píšou že vyšší oktanové číslo nesmí být a podobné nesmysly, přitom je to naopak, právě benzín s nižším oktanovým číslem způsobuje podpálení ventilů). No a jedeme tím Bulharskem už je noc černočerná tma. Uháním si tak středem cesty a najednou 100 metrů přede mnou se rozsvítí světla. Později mi hostitel řekl, že u nich řidiči na bepečnost kašlou, že jezdí potmě a tak šetří žárovky aby se nepálily, rozsvítí jen když jede někdo proti