Tak ty rumunské celníky docela chápu, dvanáctka Radegast pro ně musel být doslova poklad

.
Já jsem zase zpozoroval rozdílný přístup rakouských celníků při cestě do Chorvatska v roce 2002 a 2004.
V prvním případě vlezla do autobusu celnice a hned vyštěkla, ať předložíme pasy. Z celého jejího chování
to čnělo určitým pohrdáním

. V roce 2004 celník do autobusu jen nakoukl a jeli jsme dál. Tak nevím, jestli
to bylo tím, že už jsme byli v EU, nebo že ta protivná celnice neměla službu

.
A z toho Korfu jeden pohled od hotelu Pantokrator a druhý na barák, kde jsme bydleli. Za nic si nemohu vzpomenout,
jak se ta vila jmenovala, i když to mám na konci jazyka

.
Co mě tam dost překvapilo, bylo to, že jsme toaleťák po použití nesměli házet do mísy

, ale do vedlejšího kyblu, který měl
naštěstí víko

. Prý v Řecku na takový odpad používají dost tenké trubky

.
Ale trochu jsem přemýšlel, jestli tam nezůstat na celé prázdniny a jako brigádník jim tam v celém Barbati nezrekonstrovat
elektrické rozvody

. To byla hrůza, jak to tam vypadalo. Kabely v zemi asi neexistovaly, na sloupech jen výjimečně
a většinou byly ty kabely volně položené kolem cesty nebo chodníku. A nějaké kabelové příchytky na budovách - žádné.
Stačily hřebíky

. Alespoň tak to vypadalo po cestičce k té naší vile a mezi okolními domy. To mě fakt dostalo

.
U nás by to nešlo - to by jsme byli všichni neustále po tmě
