DOBRÁ NÁLADA Č. 5

[Luisifer]

Jsi byl moc rychlý. Než jsem opravil BIS na BSI, tak už jsi rozklikl vlákno a nerefrešl si, že je přehozeno do správnyho pořadí.

Stacked CMOS se dívám, je dost podobný tomu BSIčku. Alespoň co se týká pozice fotodiod.
https://www.pcmag.com/how-to/whats-the- ... acked-cmos
Jen se k tomu potom vrství další "vyfikundace" a hlavně z "té správné" strany, odkud nepřichází světlo, takže nevytváří světlu překážku.
S odpadním teplem to samože je už potom jiná písnička.

[Stanley 900]

BIS je jako Back illuminated structure a BSI je Back side illuminated.
Mě by zajímalo, jestli monochrom aparáty mají i filtr UV/IR, který je u bayer filtrů proti červenému nádechu
a tím ořezávají spektrum na 656 nm.
Z logiky by tam potřeba nebyl.

[Luisifer]

BIS .. Back Iluminated Sensor

[Luisifer]

(ne jen) jedna bubla

[Stanley 900]

Tohle na Facebooku pobavilo. Komentář o prstencovém zatmění.

[Luisifer]

BIS ne, to je bezpečnostní informační služba, ale BSI "backside-illuminated CMOS"
OM-1 má BSI a skládaný/vrstvený snímač.

Ta zelená vrsva je pod světlocitlivou vrstvou a tím se i část světla od ní odráží zpět, proto "se zadním osvitem".
Osvit, nebo podsvícení, v tomto případě stejný princip, ale výrazově matoucí, když to není podsvícení nějakým externím zdrojem.

Sem si všim až teď, že jsi to ještě doplnil. Všimni si na těch obrázcích slova substrát - podklad čipu. Tj. to je na čem "čip roste". Teda ten běžný čip. BSI čip má ten substrát ale pod mikročočkama místo běžné pozice, kdy je substrát u DPS v případě klasickyho CMOS snímače.

Proto když už překládat (ale překládat do češtiny BSI (hlavně doslovně) je nesmysl, stejně jak se běžně nepřekládá ani technologie CMOS, jen se např. uvede, že jde o CMOS a teda ne o CCD), tak podstata technologie BSI je v umístění fotodiod (světlocitlivosti) na zadní straně snímače. Od čeho se potom odvíjí i umístění snímače pod mikročočky zadkem dopředu a né zadkem na DPS. O podsvícení snímače psát, to je hovadina, prostě.

Leda, že by následoval dotaz, jestli je to podsvícení i v případě monochromatického snímače pomocí RGB LEDek, abych si přes čb snímač moh nastavit libovolnou barvu podsvícení a třeba s blikáním, tak jak to mám u mnohem levnějšího výrobku s LEDekami pod postelí, co mi podsvěcují postel pomalu jak na diskotéce, když se mi chce si takovy podsvícení zapnout.

[Luisifer]

Astrokoutek: zkusil jsem vzít graf z QHY sajty https://www.qhyccd.com/astronomical-camera-qhy600
a přiložit jej do toho porovnání foťáků. Snad je to trochu relevantní - zdeformoval jsem graf QHY, aby měřítka obou os přibližně odpovídala.

[Stanley 900]

Jenže ten substrát je průsvitný a od spodní vrstvy se část světla vrací zpět, proto to uvádějí jako se zadním světlem.
A tím i vyšší citlivost.
Je to i v popisu QHY 600
Podle grafu je to asi 55% propustnost v pásmu 656nm.

[Luisifer]

To mi přijde taky skoro jako strojový překlad.

Tady je to vcelku česky:
https://cs.wikipedia.org/wiki/BSI_CMOS

Jinak zpětné osvětlení mi přijde spíš jako překlad z nouze (aby bylo přeloženo "bez fópá" to jak to bylo nazváno anglicky), aby tam právě nebyl použit ten výraz "podsvícení", co je ve všech směrech totální hovadina.

A podstata lepší účinnosti právě je v přesunutí vrstev. Nejde tam o odraz od kovové vrstvy (jestli tam k něčemu takovymu dochází fakt nevím, ale podstata zlepšení účinnosti není primárně díky nějakymu odrazu).

Podstata zlepšení účinnosti BSI je v tom, že to světlo na fotodiody nedopadá skrz elektronicky obvody navrstveny nad fotodiodama - stínící fotodiody (klasický CMOS), to je to gró.

Jinak ta vyšší citlivost v IR je samože díky tomu, že u foťáků je IR cut filtr, proto to tam tak pěkně padá "na nulu" oprotivá astrokameře od QHY. Tj BSI v tom grafu účinnost na světlo delších vlnových délek nerozhoduje.

[Stanley 900]

Upravený Nikon - výměna původního filtru za astro.
To je sice zlepšená propustnost H-Alfa 656nm na snímač, ale ten je pořád s Bayer filtrem, takže těch 90% pro pásmo 656nm
pobere maximálně z 25% kanálem Red, celkem tedy 22,5%, což je pořád málo na detaily povrchu Slunce, ale stačí to na focení
mlhovin.
Proti tomu černobílá QHY s 45% propustnosti je i reálných 45% celkově.
To je s černobílým snímačem něco jiného, než 20% proustnost, dělená čtyřmi pro Red kanál, u běžného Nikonu.

[Luisifer]

Jinak když si přečteš anglickou verzi:
https://en.wikipedia.org/wiki/Back-illuminated_sensor

Taky tam právě nic o odrazu od vrstvy s elektronikou nepíšou.
Vyloženě popis zlepšení účinnosti (z 60% na 90%) je o tom, že metalika se nenachází před fotodiodama, cit.:

A back-illuminated sensor contains the same elements, but arranges the wiring behind the photocathode layer by flipping the silicon wafer during manufacturing and then thinning its reverse side so that light can strike the photocathode layer without passing through the wiring layer.[7] This change can improve the chance of an input photon being captured from about 60% to over 90%,[8] (i.e. a 1/2 stop faster) with the greatest difference realised when pixel size is small,[citation needed] as the light capture area gained in moving the wiring from the top (light incident) to bottom surface (paraphrasing the BSI design) is proportionately larger for a smaller pixel.

[Stanley 900]

Zkušební jednosnímková neskládaná, když jsou v grafu Fuji s nejvyšší propustností H-Alfa, asi to má tedy i GFX,
ale pořád je to daleko od mono snímače.
Oproti OM-1 tam jsou znát i v hledáčku větší detaily.
Škoda, že v grafu nejsou Om aparáty.

[Luisifer]

Tady mají dole v článku pěknou tabulku, kdy a na co je dobry použít mono kameru:
https://optcorp.com/blogs/deep-sky-imag ... -explained

Mě v tabulce zajímá druhý řádek (nejlepší blokace světelného smogu), protože bych rád fotil u baráku (větší šance dostat se k tomu než kdybych k tomu musel přidat čas na cestování jinam, ten prostě s malou ve výlučné péči není a hned tak nebude, a to i když jsem přihodil "astrozájem" z popudu, že vesmír hodně zajímá právě malou)....

[Stanley 900]

To si dáš filtry 2" na odstranění určitých frekvencí.
Tam píšou o filtrech klasických,
"Úzkopásmové filtry se pohybují kdekoli mezi 3 nm až přibližně 30 nm pásmové propusti kolem jedné emisní čáry"
ale filtry typu DayStar, Lunt, Coronado, mají šířku pásma i pod 1 Ängstrem což je desetina nanometru a ladění po 0,1Ä.
Tím se posouvá viditelnost mezi chromosférou a protuberancemi.
Čím užší pásmo, tím více detailů, i v závislosti na cloně a opačně, celkový pohled na povrch a protuberance nemá zase
moc detailů.

[Luisifer]

Tam píšou o všech možných filtrech, včetně úzkopásmových (Narrowband Filters).

[Stanley 900]

Ale tím úzkopásmovým myslí klasické filtry s pološířkou pásma 3 až 6 nm na emisní mlhoviny.
Filtry na chromosféru a protuberance nejsou klasické filtry, ale složitější sestavy, i když celkově jako filtr pracují.
Mají laditelný etalon a nebo dva - doublestack, teplotně, náklonem a nebo tlakově.
Musí mít UV/IR cut filtr a nebo i energetický filtr IR, kvůli přehřátí, což u klasických filtrů na emisní mlhoviny není.
Mají i telecentrický optický člen.
S šířkou pásma 3 a více nm, by tyhle sestavy skoro nic nezobrazily, kromě červeného Slunce.
Klasický úzkopásmový filtr se nesmí použít na Slunce, tím myslí přímo.
S energetickým blokačním filtrem před objektivem se může použít cokoliv, ale to v popisu úzkopásmových nepředpokládají.

[Luisifer]

Tak s údery na solárko asi nepočítali.

[Stanley 900]

Ono to napadne hned, použít takový mlhovinový úzkopásmový filtr s šířkou pásma 6nm i na Slunce,
v mylné představě, že se tím nahradí Lunt, nebo DayStar, proto tam je upozornění, že se nesmí použít

Šířky pásma jsou pro pozorování chromosféry a protuberancí v setinách nanometru - desetinách Ängstremu.
Říkají tomu ultra narrow filters.

[Stanley 900]

Na šířku pásma má vliv i dalekohled a clona.
S filtrem 0,5Ä bude při cloně 1:15 šířka pásma 1,5Ä a při cloně 1:30 0,6Ä.
0,5Ä bude při cloně 1:50, což jde použít s delším ohniskem.
Ty parametry co uvádějí, jsou pro konkrétní sestavu dalekohledu, změnou clony se mění i šířka pásma.

[monikash]

Tak jsem vzala novou bazarovou A7III na akci, ale asi to bude chtít si ještě pohrát s nastavením https://www.rajce.idnes.cz/monikash/alb ... ovice-2024 a hlavně si musím změnit datum, 2023 už fakt není.... A tichá závěrka taky pruhuje, i když je v nastavení vypnout pruhování.