Stanley 900 píše:Myslím, že to je korekce při převodu z negativu
Tato čísla ale nemají nic společného s pravou filtraci při zvětšování z negativu na papír. Protože ty se nedají předem určit. Tato čísla potom vyjdou zkouškama a na jejich velikosti má vliv všechno možné i nemožné. Použitý papír, světlo, vyčerpání a teplota vývojky. Je to dost složitý a často se musí zkouška opakovat i proto, že vývojka je mírně vyčerpaná. Ale stále mluvím o klasice, to znamená použití zvětšovacího přístroje s barevnou míchací hlavou ( subtraktivní systém ). Při první zkoušce Ti vyjde zpravidla snímek barevně ujetý a Ty musíš potom nastavit filtry v barevné hlavě tak, abys chybu kompenzoval. Přidáváš hustotu té barvy filtru, který Ti na snímku převládá, nikoliv barvy doplňkové ( komplementární ), protože se jedná o negativ. Při aditivním způsobu, provedeš tři osvity přes RGB fóliový filtr který se vkládá pod objektiv, jehož hustota je však konstantní a dolaďuješ barvu tím, že měníš časy jednotlivých osvitů. Opět přidáváš čas osvitu té barvy, která převládá. U zbývajících dvou osvitů ale musíš zase čas snížit, abys fotku nepřeexponoval. Pomalu k tomu potřebuješ kalkulačku, nebo tužku a papír na počítání. Skleněné filtry se zde nepoužívaly, protože při jejich vzájemném sebemenším náklonu by se obraz posunul ( filtr by tvořil klín ) a na obraze by vznikly barevné kontury. Foliové filtry toto nebezpečí vylučovly. Tento systém je složitější a může se stát, že zvětšovákem během třech osvitů pohneš a vše je ztracený.
Toto vše ale platilo u obou systému jen tehdy, když jsi měl správně vytemperovanou vývojku na 38 stupňů C. Při změně teploty vývojky o půl stupně jsi mohl hledat filtraci znovu. Proto se pod mísu s vývojkou dávalo vytápěcí těleso a kontaktní teploměr vložený do vývojky topné těleso spínal. Většinou potom při vložení papíru do vývojky teploměr okamžitě sepnul, protože papír vývojku ochladil, ale to se hned vykompenzovalo, ostatní lázně už tak přesně vytemperované být nemusely. Byla to piplačka ale když se snímky povedly, o to více těšily.
A abych nezapomněl, byly i papíry KODAK PORTRA. Jezdil jsem pro ně k panu Karbusickýmu do jeho obchodu na Bílou Horu.
P.S.
Každá šarže papíru měla též předem danou filtraci, která se na nich udávala. Pro vlastní práci ale byla tato hodnota k ničemu. Při změně papíru jsi ale viděl, jestli máš zkoušky dělat znovu, nebo můžeš pokračovat za stávající filtrace. Byly to hodnoty, které Ti sice pomohly, ale na pracnost zkoušek neměly žádný vliv. Vlastní pracovní filtrace potom byla opět tři čísla, ale většinou dvoumístná.
Třeba u subtraktivního procesu 95, 30, 40. První ( C ) bylo zpravidla největší, právě kvůli masce filmu, která se hlavně musela vykompenzovat. Cyan je přibližně komplementární k barvě masky filmu. Proč se na barevné filmy nanášela ta žlutooranžová maska, to už jsem zapomněl.
P.P.S.
Ta Tvoje čísla ( Y +1, M -2, C +1. ) bude zřejmě odchylka šarže tohoto filmu od nějakého daného standardu a pro funkci filmu nemá žádný vliv. Ne ale pracovní filtrace, ta nejde předem zjistit!!!
Stando, nečtu to po sobě, doufám, že je to napsáno srozumitelně. Jdu do pelechu. Dobrou noc! (n
_____________________________________
Z těch dvou Jaroušových fotek se mi barevně "Novohradské hory" líbí dost!