Jarouš píše:BaSta píše:Jarouš píše:Lasto, ten EXIF Viewer je perfektní, díky za tip
.
…
…
...
Tomu nerozumím, Stanislave. Podle této logiky by musely být všechny obrázky ze stejného čipu stejně datově objemné. Prostě počet Megapixelů, který je pevně dán, krát tři bajty pro RGB složky. Jenže ony ty fotky se datovou velikostí liší často velmi výrazně, záleží na tom, jaký motiv je vyfocen. Např. fotka s převahou modré oblohy a dole se sněhovou plání má pouze 38 MB, zatímco podzimní krajina téměř bez oblohy, ale plná malých detailů, má 58 MB. Jak tomu lze rozumět vzhledem k výše citovanému?
Lubo, krásné zimní fotky
. Už si si zo sebou zobral aj Merrilla?
Jarouši,
co znamená, že foťák má 12 Mpixelů? (např. moje Sony A700). Snímací čip má rozměr 4288 x 2856 pixelů, což je 12 246 528 pixelů. Tedy soubor RAW (u mé Sony ARW) který leze z foťáku a ukládá se na disk má cca 12,664 Mega bajtů. Protože je to RAW, tak na každý pixel je potřeba pouze jeden bajt, ve kterém lze uložit 256 stupňů jasu (mluvím o standartním foťáku s Bayerovou maskou, nikoliv o Foveonu) protože nese vždy informaci pouze o jedné barvě (Bayerova maska). To je 12,246528 Mega bajtů. Ten zbytek do těch 12,664 mega bajtů jsou jednak informace o rozložení Bayerovy masky nad čipem, jednak informace o expozičních podmínkách a údaje, které lze najít v EXIFu.
Pokud bychom obrázek převedli například do bitmapy (BMP) která není nijak komprimovaná, tak nám musí nějaký program ten obrázek z toho RAWu vytvořit. Přepočítat z té Bayerovy masky. Aby bylo možno každý pixel vytvořit barevně, je k tomu potřeba tří bajtů (RGB). Tedy náš obrázek bude mít nejméně 36 739 584 bajtů t.j. 36,7 mega bajtů. On bude mít trochu více, protože tam jsou ještě jiné informace, než jenom obraz (EXIF, ...).
Takže ANO, u foťáku s určitou velikostí čipu jsou výstupní obrázky vždy stejně veliké.
JENŽE většinou obrázky převádíme do JPG a tam nezáleží až tak na rozměru čipu, jako spíše na obsahu scény, kterou fotíme. Proto obrázky JPG z jednoho foťáku jsou různě veliké, byť čip je stále stejný. To má na svědomí komprimační algoritmus JPG. Jak už jsem uváděl, není to obrázek, ale matematický předpis pro jeho vytvoření. Budeš-li fotit stejnou scénu s různým ISO, budou obrázky s vyšším ISO obvykle větší (JPG), protože poroste obrazový šum a s tím bude mít JPG více práce a provede menší kompresi (on samozřejmě neví, jestli to tam patří nebo ne ... ten šum ... a proto mu roste obrazová informace.). Výhodné jsou obrázky, kde jsou stejno barevné plochy (Mákův kocour na sněhu), protože ty se tomu JPG komprimují velice dobře a obrázek bude mít menší objem.
U Foveonu je to obdobné, ale tam z RAWu už jde barevná informace přímo a proto musí být na každý pixel hnedle tři bajty. Ono je to tuším u Sigmy více (12 bitů na barvu tedy 4,5 bajtu na celé RGB) ale při zpracování se to pak ořezává na standard - bajt na barvu.