Edo,
jestli si fakt myslíš, že ty "kovové roury" nehrají, mýlíš se! Ty roury fakt hrají. Dřevěné píšťaly jsou jen jeden druh, který je v nástroji! V baroku hrávaly varhany vždy na všechny píštaly naráz, v renesanci už tomu tak nebylo, začaly se používat spínané rejstříky. A to je tak, že určitý typ píšťal je charakteristický pro určitý tzv. rejstřík, čili charakter zvuku, jeho barvu. Mezi rejstříky najdeš některé označené jako 1", 2", 4", 8". 16". To je ve stopách (ten apostrof má být jednoduchý, ale já ho nemůžu najít na klávesnici
) délka největších píšťal daného rejstříku. Podle toho, zda je píšťala dřevěná nebo plechová (ten kov je svým způsobem tajná slitina olova s cínem) a jestli je na horním konci uzavřená nebo otevřená, má či nemá jazýček apod. vytváří chrakteristický zvuk, jeho barvu.
Čili ještě jednodušeji - podle toho, která táhla hracího stolu (to je to místo s klapkama
) vytažením zapnou ten který rejstřík, podle toho ty varhany zní! Vždycky skupina píšťal má svůj přívod vzduchu do společné vzdušnice. Zapneš-li konkrétní rejstřík, otevře se klapka (ventil) vzduchu k dané skupině píšťal. No a podle toho, které skupiny píšťal jsou zrovna v akci (hrají), podle toho je barevný nebo prostší ten výsledný zvuk. Na té mé fotce je vidět, jak jsou vedle sebe dřevěné píšťaly různé délky. To je kvůli tomu, aby ten zvuk zněl plně, ne jen jednoduchý tón o jednom kmitočtu. Samozřejmě musí být obě ty píšťaly sladěné tak, aby to netrhalo uši
. Jinak řečeno, skoro nikdy nehraje samotná píšťala, zvuk by byl moc jednoduchý. Popis by vydal na román, to musíš prostě trochu nastudovat. Já jsem to tu popsal velmi, velmi zjednodušeně...
No a proč se kovové píšťaly nedělají z čistého cínu jistě víš! Mohly by onemocnět! Morem! Cínovým morem! Kdy cín přechází z tzv. beta struktury do alfa, což je v praxi z kujného, lesklého kovu do šedého prášku. Vlivem zimy...
Víc se poptej strejdy googla...
A chceš-li vidět fakt pořádné hraní na varhany, zadej si na youtube paní Barbaru Dennerlein. Sice hrává na Hammond B3 (znalci ví, setsakra zajímavý nástroj, zvuk v něm vzniká elektromechanicky, původ té technologie je z r. 1935!), ale v principu je to stejné. Nohama hraje basovou linku (kdy živý basák by kmital jak fretka!) a rukama improvizuje na dané téma. Tomu se říká multitasking
! Fakt zážitek... Stačí třeba "tribute to charlie"...