Vladimíre, nechceš se na doostřování vybodnout úplně? Já osobně krajiny nedoostřuji vůbec (a to jako úplně vůbec, ani ve foťáku, fotím do raw). Přiostřuji pouze portréty, a to tak, že fotku rozložím vlnkovou dekompozicí na 9-10 úrovní a tu nejjemnější zdubluji, zamaskuji a následně štětcem odmaskuji jen oči, vlasy a taková místa, kde je ostrost potřeba. Případně snížím opacitu (to je nádherné slovo

) té vrstvy, pokud by to zostření bylo zbytečně výrazné. Pokud se mi chce, tak si zrovna vylepším bokeh tím, že zamaskuji ještě pozadí v těch nejjemnějších vrstvách.
Bohouši, zapomněl jsem odpovědět na dotaz: s hledáním problém nebyl, našel jsem si vás před časem, ale zrovna se zde do určité míry držel smutek za Pavla a zároveň to bylo dost dlouho po jeho smrti, abych se přidal k soustrasti, tak jsem to raděj odložil, až to nejhorší přebolí. Byl to bezvadný chlap, aspoň jak jsem jej přes ty internetové dráty poznal - jeho nátura byla důvodem, proč jsem se sem přifařil. Dokázal bez skrupulí dát fotografický pohlavek, aby se člověk probudil z naivity, do které ho nastrkává většina lidí líbivými pochvalami, a když pochválil, tak člověk věděl, že je to upřímné a od srdce. A strašně se mi líbilo, jak jste mne všichni varovali, že taťka každého vyštve. Škoda, že jsem neměl možnost ho poznat naživo...