To: "Encore1106"
... nějakým způsobem upravím původní fotku formátu *.NEF (raw data kamery NIKON) v LR5, ale následný export do JPG se zvoleným barevným rozsahem dle foto-standardu "sRGB" je znatelně tmavší a sytější, než by měl být. Resp. výsledný JPG je jiný, než náhled v Lightroomu. Proč?
.
Z Vaší obrazové přílohy jsem zaznamenal, že porovnáváte původní fotku formátu *.NEF - zřejmě dodatečně upravenou pomocí funkcí LR5 (Basic/Color a Tone Curve) a interpretovanou prohlížečem LR5 v "Develop"-režimu oproti téže fotce exportované do JPG se zvoleným barevným rozsahem dle foto-standardu "sRGB" a interpretované prohlížečem "Windows prohlížečem fotografií".
To jsou dva různé prohlížeče, u kterých by měla (ale vždy nemusí) fungovat shodným způsobem nastavená správa barev na Vašem PC.
Dále bych chtěl upozornit, že z obrazové přílohy také není patrné, zda do JPG-formátu byla exportována originální (neupravovaná) NEF-data nebo zda do JPG-formátu byla exportována již upravovaná NEF-data.
Jinými slovy je možné, že v LR jsou zobrazena původní neupravená NEF-data, ale v prohlížeči "Windows prohlížeč fotografií" jsou zobrazena již upravená NEF-data následně exportovaná do formátu JPG
(Je nutné si ověřit a ujasnit, zda je skutečně porovnáváno "porovnatelné" - tedy:
a) originální NEF-data s originálními NEF-daty exportovanými do JPG-dat
b) upravená (=již ne originální) NEF-data s upravenými NEF-daty exportovanými do JPG-dat ... předpokládám, že ano).
Pro kontrolu - jak se vlastně zobrazuje vyexportovaný JPG soubor v LR, si nejprve zobrazte původní NEF-fotku a JPG exportovaná data ve stejné knihovně (katalogu) Vašeho prohlížeče LR5. Pokud se budou obě fotky upravená NEF-fotka a poté vyexportovaná JPG-fotka zobrazovat v LR5 stejně, pak je na straně LR vše v pořádku a zbývá zjistit, proč tatáž data (=tatáž NEF-data poté vyexportovaná do formátu JPG) jsou v Lightroomu LR5 interpretována jinak, než v použitém prohlížeči: "Windows prohlížeč fotografií" (=WPF).
Pro vyloučení nesprávně interpretovaných ICC-profilů dvou různých monitorů odpojte prozatím jeden monitor a pracujte pouze v jedno- obrazovkovém režimu:
1) K tomu zkontrolujte ve správě barev Vašeho operačního systému, zda je jako výchozí barevný profil pro zobrazovací jednotku (= Váš monitor) skutečně nastaven barevný ICC-profil Vašeho (nyní již jediného) monitoru.
2) Zavřete LR a znovu jej otevřete a zobrazte v příslušné knihovně LightRoomu exportovanou JPG-fotografii.
3) Zavřete "Windows prohlížeč fotografií" )WPF) a znovu jej otevřete a zobrazte tutéž z LR exportovanou JPG-fotografii.
Výsledek by měl být TENTÝŽ.
Pokud ne, pak zkuste ještě tutéž JPG-fotografii otevřít jiným prohlížečem se zapnutou a správně nastavenou správou barev - použijte např. prohlížeč ZONER PS nebo Adobe PS, atd.
Osobně mohu potvrdit, že tatáž (JPG) data jsou interpretována stejně jak v Adobe LR, tak PS, tak ZONER PS nebo WPF.
Vždy ovšem musí být splněn předpoklad, že při otvírání těchto aplikací je načten ze systémové správy barev operačního systému správně výchozí barevný ICC-profil připojeného monitoru, na kterém se zobrazuje okno příslušného prohlížeče (což mimo jiné znamená, že před "prohlížením" fotografie výše uvedenými prohlížeči byl monitor uživatelem zkalibrován a kalibrační program vytvořil správně barevný ICC-profil monitoru a nastavil jej jako výchozí ve správě barev operačního systému - aby byl připravený k jeho pozdějšímu načtení použitým fotografickým prohlížečem).
Poznámka: WPF (systémový Windows Prohlížeč Fotografií) podporuje správu barev až od operačního systému Windows 7 (na starších Windows XP nepodporuje WPF správu barev = ignoruje barevné ICC-profily monitorů) - a pak ovšem může (v případě širokogamutového monitoru)pochopitelně nastat např. efekt, který jste popsal.
Kdy obecně dochází k efektu, který jste popsal (JPG-data fotografie připravená pro barevný rozsah "sRGB" se zobrazují na monitoru přesyceně a jsou tmavší) (myšleno ve srovnání se zobrazením na jiném monitoru - možná i s jiným prohlížečem a možná i na jiném PC)?1) fotografie "sRGB" je zobrazena na širokogamutovém monitoru prohlížečem, který ignoruje barevný ICC-profil monitoru (= nepodporuje správu barev)
2) fotografie "sRGB" je zobrazena na širokogamutovém monitoru prohlížečem, který sice podporuje práci s barevnými ICC-profily monitorů, ale správa barev je "vypnuta"
3) fotografie "sRGB" je zobrazena na širokogamutovém monitoru prohlížečem, který podporuje práci s barevnými ICC-profily monitorů, správa barev prohlížeče je skutečně "zapnuta (ať již automaticky v prohlížečích typu "Adobe" nebo ručně uživatelem v prohlížečích typu "Zoner"), ale monitor nebyl před spuštěním prohlížeče zkalibrován (=ve správě barev operačního systému NENÍ nastaven jako výchozí barevný ICC-profil monitoru --> místo ICC-profilu monitoru je v takovém případě obvykle nastaven jako výchozí ICC-profil fotografického standardu sRGB IEC61966-2.1).
Poznámka1: Všimněte si, že k uvedenému efektu (JPG-data fotografie připravená pro barevný rozsah "sRGB" se zobrazují na monitoru přesyceně a jsou tmavší) nedochází (pochopitelně) NIKDY v případě zobrazení na monitorech s barevným rozsahem (=gamutem) rovným nebo menším, než je barevný rozsah odpovídající fotografickému standardu sRGB IEC 61966-2.1.
Poznámka2:V případě, že by JPG-data fotografie byla připravená pro barevný rozsah "AdobeRGB", pak by se na monitoru s barevným rozsahem (=gamutem) rovným nebo menším, než je barevný rozsah odpovídající fotografickému standardu sRGB IEC 61966-2.1. zobrazovala tato data naopak jako "odsycená" a "mdlá".
Fotografové dnes mohou nakupovat techniku k pořizování (kamery) a reprodukci (monitory) svých fotografií s různým barevným rozsahem a navíc mohou dnes k prohlížení a úpravě svých fotografií používat různé programy, které pracují s různými fotografickými digitálními formáty a které pracují s podporou barevných ICC-profilů připojených monitorů (nebo bohužel bez této podpory).
Z výše uvedného je pochopitelné, že ke správnému barevnému zobrazení digitální fotografie
je třeba hned na začátku si tyto vzájemné vazby uvědomit a správně nastavit tzv. fotografické workflow (=pracovní postup), tak aby správně pracovaly převody mezi jednotlivými barevnými prostory
fotoaparátu, zvoleného
pracovního barevného prostoru prohlížeče a barevného rozsahu
připojeného monitoru.
Není to tak složité, jak to možná na první pohled vypadá, ale na druhé straně se tato nastavení nesmí podceňovat, protože
upravovat fotografická data (měnit např. souřadnice RGB souboru JPG nebo TIFF)
bez předchozího správného
nastavení prohlížeče a
kalibrace monitoru je ve většině případů v podstatě pouze
ztráta času.
Jinými slovy: Kdo si pořizuje a prohlíží fotografie
jen tak pro svou zábavu a výhradně jen pro sebe, tak se nemusí tak moc trápit, zda stejně upravené fotografie na svém PC a na svém monitoru uvidí také stejně na jiném PC a na jiném monitoru další lidé.
Pokud ovšem někdo začne upravovat své fotografie na svém PC a dle svého monitoru
s cílem tyto fotografie zveřejňovat nebo někam zasílat k jejich dalšímu zpracování, pak by měl usilovat o to, aby pokud možno viděl svou upravovanou fotku na svém PC a svém monitoru alespoň velmi podobně (ne-li stejně), jako člověk, kterému fotografii posílá k jejímu dalšímu zpracování nebo který si ji prostě jen chce prohlédnout a posoudit.
Tím úsilím nemám pochopitelně na mysli, že by fotograf měl začít ostatní své kolegy - fotografy nutit, aby začali postupovat dle zavedených fotografických standardů nebo je začít vyučovat postupy, jak si mají správně nastavit svůj prohlížeč nebo je nutit k tomu, aby si alespoň správně zkalibrovali svůj monitor. Měl by ale usilovat o to, aby alespoň na jeho straně (u něj doma či v jeho fotografickém studiu) byly dodrženy určité zavedené postupy a vše bylo nastaveno, tak jak to má být pro jím zamýšlený účel: zveřejnění fotografie na internetu, tisk v minilabu, tisk v offsetové tiskárně, atd.
