4K monitor s možností hardwarové kalibrace sondou spyder

[adosl]

Ahoj potřeboval bych poradit s nákupem monitoru, který je možné hardwarově kalibrovat sondou spyder elite 4. Chtěl bych, aby bylo rozlišení monitoru minimálně 3840×2160. Dalším parametrem by měla být cena, která by neměla překročit 40 000,- Kč.

Kandidáty byli ASUS PA328Q UHD 4K a LG 31MU97 UHD 4K.

U Asusu jsem zjistil, že nepodporuje hardwarovou kalibraci, jen softwarovou. LG má v menu dvě možná uživatelská nastavení, ale nevím zda jdou do nich uložit hodnoty které naměřím pomocí spyder elite 4.

Další volbou by mohli být ještě tyto monitory Samsung U32D970Q nebo
NEC MultiSync EA244UHD ale zdá se mi, že 24 palců je na UHD málo a nebo
Dell UltraSharp UP2414Q ale má také pouze 24 palců a nebo poslední variantou je
EIZO EV3237 , který je už ale přes můj limit jen pokud by mi byl někdo schopný vysvětlit výhody tohoto panelu a proč si raději připlatit od výše zmíněných.

Díky a snad se tu najde odborník, nebo přímo majitel jednoho z uvedených, který mi bude schopný poradit.

[adosl]

Tak jsem dál pátral a začínám zjišťovat, že modely které splňují mé požadavky jsou už v cenách přes 60 000. A pro bych se rád zeptal někoho kdo má zkušenost s použitím monitoru s podporou hardwarové kalibrace.

Zvažuji ještě tyto možnosti:

http://www.benq.com/product/monitor/sw2700pt/
http://www.eizo.cz/monitory/coloredge/rada-cx/27/CX271.html
http://www.eizo.cz/monitory/coloredge/rada-cs/27/CS270.html
http://www.nec-display-solutions.com/p/cz/cs/products/details/rp/EA275UHD.xhtml?realm=products/choice&cat=LCD

Nejraději bych pokud by byla nějaká příležitost, kde bych mohl alespoň porovnat NEC a Eizo jak moc je citelný rozdíl mezi 4K a 2560 × 1440 a jak je moc vidět na kvalitě obrazu výraznější rozdíl v ceně, případně zda by mi někdo mohl vysvětlit které funkce se mi můžou hodit a které jsou pro zpracování fotografií a následný tisk velmi užitečně.

Nebývá v ČR nějaká výstava kde by šlo porovnat různé modely monitorů vhodných pro fotografy?

[Jarouš]

Co třeba tento, za ty peníze..? http://lcd-monitory.heureka.cz/dell-p27 ... e/#section

Nevyznám se v tom, ale netuším, proč by nešel kalibrovat sondou. Dost by mě to otrávilo, mám podobnou sondu Spyder 3 Elite a monitor se mi docela zamlouvá...

[Antonin.Charvat]

To: "adosl"

.. a proto bych se rád zeptal někoho kdo má zkušenost s použitím monitoru s podporou hardwarové kalibrace

Zvažuji ještě tyto možnosti:

http://www.benq.com/product/monitor/sw2700pt/
http://www.eizo.cz/monitory/coloredge/rada-cx/27/CX271.html
http://www.eizo.cz/monitory/coloredge/rada-cs/27/CS270.html
http://www.nec-display-solutions.com/p/cz/cs/products/details/rp/EA275UHD.xhtml?realm=products/choice&cat=LCD

Nejprve několik obecných poznámek ke kalibračnímu softwaru k monitorům:
1) Typy kalibračních softwarů
a) hardwarové kalibrace = kalibrační software dociluje dosažení cílových obrazových parametrů monitoru posíláním korekčních příkazů do monitoru. Videosignál z grafické karty PC zůstává beze změny.
Důsledky (výhody): výsledná reprodukce obrazu na monitoru je tak kvalitní, jak jsou kvalitní obrazové procesory monitoru. Při hardwarové kalibraci nedochází k omezení počtu zobrazitelných barevných odstínů ani ke zhoršení rozlišovací schopnosti monitoru - tedy schopnosti monitoru od sebe odlišovat blízké barevné tóny (nedochází tedy ke slévání blízkých odstínů).
b) softwarová kalibrace = kalibrační software dociluje dosažení cílových obrazových parametrů monitoru změnou poměru barevných kanálů RGB a úpravou hodnot přenosové charakteristiky v LUT tabulce grafické karty PC. Videosignál z grafické karty PC může být tedy po ukončení softwarové kalibrace pozměněn.
Důsledky (nevýhody): výsledná reprodukce obrazu na monitoru je ovlivněna změnami na grafické kartě a přesností LUT grafické karty. Při softwarové kalibraci může dojít k omezení počtu zobrazitelných barevných odstínů a téměř vždy dochází ke zhoršení rozlišovací schopnosti monitoru - tedy schopnosti monitoru od sebe odlišovat blízké barevné tóny (dochází tedy ke slévání blízkých odstínů).

2) Typy komunikace s monitorem při hardwarové kalibraci:
a) komunikace po USB - kabelu
V tomto případě musí být monitor a PC vzájemně propojen pomocí USB-kabelu (aby kalibrační software mohl posílat do monitoru příslušné korekční kalibrační příkazy)
Výhodou této komunikace je rychlá reakce monitoru a prakticky okamžitá změna obrazových parametrů
b) komunikace po signálovém video-kabelu
Výhodou této komunikace je, že ke kalibraci není zapotřebí žádný další (USB) kabel. Nevýhodou je pomalá reakce monitoru na zasílané příkazy a tedy zhruba 5x delší čas potřebný pro dokončení kalibrace monitoru na cílové obrazové parametry.
Vzhledem k tomu, že např. při kalibraci "na tisk" (= kalibrace monitoru dle tiskové předlohy) se musí monitor kalibrovat pro nalezení optimálních obrazových parametrů zhruba 3x-5x, tak je pak v praxi již znatelný rozdíl, jestli kalibrace trvala 15 minut nebo třeba 1 hodinu.

3) Typy kalibračních úloh, které kalibrační software dokáže řešit:
a) pouze základní kalibrační úlohu kalibrace monitoru na zvolený fotografický standard (většina kalibračních softwarů řeší právě pouze tuto jedinou kalibrační úlohu !)
- většinou se jedná pouze o kalibraci dle fotografického standardu sRGB IEC 61966-2.1 - pro prohlížení sRGB- fotek umístěných na webu nebo o kalibraci monitoru dle standardu AdobeRGB (1998) - pro prohlížení vlastních fotek nafocených v AdobeRGB-standardu např. v prohlížeči Adobe LR
b) navíc kalibrační úloha pro řešení kalibrace "na tisk" = dle nějaké tiskové předlohy
c) kalibrace monitoru dle dalších "vzorů" - např. dle jiného monitoru, dle tabletu, telefonu, atd.
d) kalibrace pro VDEO - oblasti: broadcasting, postprodukce, nahlížení filmových dat pro digitální kina, atd.

4) Správa profilů vytvořených při kalibraci
a) žádná správa - při vytvoření nového profilu se automaticky smaže starý propfil kalibrace
b) základní správa profilů = umožňuje ukládat vytvořené profily monitoru a využívat je tak pro jejich následné porovnávání (je důležité pro hledání optimálních obrazových parametrů monitoru při řešení kalibrací "na tisk")
c) rozšířená správa profilů = umožňuje profily nejen ukládat, ale také navíc přejmenovávat, upravovat, mazat, atd.
d) rozšířená správa profilů s automatickou kontrolou stáří (= platnosti) profilu = umožňuje uživateli upozorňovat na stáří profilu a připadně hned vytvořit nový aktuální profil s požadovanými obrazovými parametry monitoru

Pozn.: kalibrační profil je soubor vytvořený kalibračním softwarem, v kterém jsou uloženy cílové obrazové parametry monitoru příslušné kalibrace

5) Podpora kalibračních softwarů z hlediska operačních systémů
a) kalibrační software pouze pro Windows
b) kalibrační software pro Windows + MacOSX (nebo další operaní systémy)

6) Podpora kalibračních sond - jednodušší kalibrační softwary podporují obvykle pouze jednu nebo malý počet kalibračních sond.

Rozepsal jsem se o této problematice proto, že jsem chtěl naznačit, jak je tato oblast již dnes rozsáhlá a že kvalita (= užitné vlastnosti) kalibračního softwaru dnes často také PŘÍMO SILNĚ OVLIVŇUJE celkou kvalitu obrazové reprodukce kalibrovatelného monitoru.
(Oproti dřívějším časům, kdy kvalita reprodukce monitoru byla uživateli posuzována především kvalitou dosahovaných hardwarových parametrů monitoru).
Při výběru kalibrovatelného monitoru je tedy třeba nejen vybírat podle samotných obrazových parametrů monitoru, ale také dle "kvality" dodávaného kalibračního softwaru a ptát se, zda dodávaný kalibrační software vyhoví mým nárokům a požadavkům.


K výše uvedeným modelům:
BenQ SW2700PT - byl vyvinut pro "hobby" oblast fotografů, kterým jde především o monitor s velkou úhlopříčkou 27" a vysokým rozlišením 2560x1440, který by dokázal
a) zobrazit správně fotografická data dle standardu sRGB - tedy fotky umístěné a prohlížené na webu.
b) zobrazit správně fotografická data dle standardu AdobeRGB - tedy fotky pořízené fotoaparátem v barevném prostoru AdobeRGB a nahlížené později např. v prohlížeči Adobe LR
K tomuto účelu je také dodáván - jak již sám název napovídá - jednoduchý kalibrační software "Palette Master Element" s podporou tří starších a dvou aktuálních kalibračních sond od firem DataColor a X-Rite.
Software nedisponuje žádnými nástroji pro řešení kalibrační úlohy "na tisk", takže přesné zkalibrování monitoru dle tiskové předlohy je prakticky nemožné a je třeba počítat pouze s přibližným nastavením pomocí OSD-menu monitoru.
Monitor nemá žádné sofistikované elektronické obvody pro optimalizaci homogenity obrazovky ani žádné další hardwarové "vychytávky". Tomu odpovídá nižší cena cca 18.000,- Kč včetně DPH.

EIZO CS270 - byl vyvinut pro pokročilé "hobby" fotografy, kterým jde o monitor s velkou úhlopříčkou 27" s vysokým rozlišením 2520x1440, který by dokázal
a) zobrazit správně fotografická data dle standardu sRGB - tedy fotky umístěné a prohlížené na webu.
b) zobrazit správně fotografická data dle standardu AdobeRGB - tedy fotky pořízené fotoaparátem v barevném prostoru AdobeRGB a nahlížené později např. v prohlížeči Adobe LR
c) simulovat fotografická RGB-data na monitoru před jejich tiskem = řešit kalibraci "na tisk" = dle tiskové předlohy

K tomuto účelu je dodáván profesionální kalibrační software "Color Navigator 6.x" s podporou tříceti kalibračních sond od různých výrobců.
Monitor je navíc vybaven sofistikovanými elektronickými obvody pro optimalizaci homogenity obrazovky a nabízí také řadu dalších hardwarových "vychytávek" (např. ostření textů, podpora videodat formátu YCbCr, podpora broadcastových dat, atd.).
Tomu samozřejmě odpovídá asi o 9.000,- Kč vyšší cena, než v případě monitoru BenQ SW2700PT - tedy cca 27.000,- Kč včetně DPH.


EIZO CX271 - jedná se v podstatě o model vycházející s výše podrobně popsaného modelu CS270
Nabízí tedy totéž, co model CS270 a navíc:
a) integrovaný autokorekční senzor který slouží k automatické opravě (=korekci) jasu a bílého bodu nastavené při poslední kalibraci. Uživatel se tak nemusí starat o stáří vytvořených profilům, protože než "zestárnou", tak se automaticky aktualizují a monitor je tak stále udržován "fit" = ukazuje dle požadavků uživatele stanovených při poslední kalibraci monitoru.
b) disponuje vylepšenou povrchovou úpravu obrazovky, která zajišťuje, aby tmavé tóny při bočním pohledu "nezesvětlaly" (a černá tak zůstala černá )
c) je možné použít software Color Navigator NX - který umožňuje oproti ColorNavigatoru 6.x navíc ještě
aa) upravovat a měnit názvy přednastavených video-režimů a video-standardů přímo v OSD-menu monitoru
bb) automaticky měnit ve správě barev operačních systému Windows a MacOSX barevný profil monitoru dle profilu odpovídajícího video-režimu OSD-menu monitoru. Jinými slovy - pokud uživatel vybere v OSD-menu monitoru např. video-režim AdobeRGB, pak se ve správě barev operačního systému také automaticky nastaví jako výchozí profil AdobeRGB (1998). Tuto vychytávka výrazně přispívá k bezpečnému zobrazení fotografických dat na monitoru u zatím ji nenabízí žádný jiný konkurenční kalibrační software !

Tato všechna tato vylepšení si EIZO cení částkou dalších zhruba 14.000, takže cena modelu CX271 je pak cca 41.000,- Kč včetně DPH.

NEC EA275UHD - se trochu vymyká z předchozí skupiny fotografických monitorů, protože se jedná o model se 4k-rozlišením a navíc vyvinutý především pro kancelářské aplikace a jako případná náhrada více obrazovek v multi-monitorových řešeních.
Tomu odpovídá také barevný rozsah blízký standardu sRGB IEC 61966-2-1 (tedy nevhodný např. pro kontrolu AdobeRGB-dat před tiskem) a také pouze základní možnosti dodávaného jednoduchého kalibračního softwaru SpectarViewII s podporou kalibračního senzoru X-Rite i1Display Pro.
Dříve zaujala (pro 4K) relativně nízká cena (cca 30.000,- včetně DPH).
Vzhledem k výraznému snížení ceny 4K EIZO kancelářského 31.5" modelu EV3237-4K od 1.11. na podobnou cenovou úroveň je však otázka, zda si za stejné peníze nepořídit právě tento model a navíc tak předejít nepříjemnému překvapení v podobě špatné čitelnosti "mrňavých" fontů, které používají některé starší aplikace - které dosud nepodporují 4K-monitory. Kdo si zkusil na 4K-monitoru s úhlopříčkou 24"-27" zobrazit např. fonty s názvy souborů ve Windows aplikaci Adobe Bridge, tak ví přesně, o čem hovořím …

Nejraději bych pokud by byla nějaká příležitost, kde bych mohl alespoň porovnat NEC a Eizo jak moc je citelný rozdíl mezi 4K a 2560 × 1440 a jak je moc vidět na kvalitě obrazu výraznější rozdíl v ceně, případně zda by mi někdo mohl vysvětlit které funkce se mi můžou hodit a které jsou pro zpracování fotografií a následný tisk velmi užitečně.

Celou řadu věcí ohledně funkcí, které jsou pro Vás důležité z hlediska řešení zpracování fotografií a následný tisk, jsem se snažil podrobně vysvětlit výše - viz. kalibrační softwary.
Co se týče samotné zobrazovací kvality - respektive rozdílu při "koukání" na 27" 4K display (3.840x2.160) a 27" 2K display (2.560x1.440) tak je třeba rozlišovat několik základních případů:

1) Zobrazování fontů v aplikacích, které nejsou přizpůsobeny monitorům s vysokou hustotou obrazových pixelů (24"-30" monitory 4K):
Je třeba si uvědomit, že starší aplikace automaticky předpokládají, že hustota obrazových pixelů se pohybuje někde mezi 75 - 100 dpi programátoři těchto aplikací tedy réto hustotě obrazových pixelů pak přizpůsobily počet bodů nutných pro vykreslení fontů určité velikosti.
Pokud bude však použit tentýž počet bodů pro vykreslení fontů na monitorech s dvojnásobnou hustotou obrazových pixelů (150 - 200 dpi), pak se všechny fonty (+ obrazové symboly, ikonky, atd.) následně zobrazí zhruba 1.5x až 2x menší (!) a stanou se tak pro řadu uživatelů obtížně čitelnými.
"Přínos" 4K-monitoru z tohoto hlediska je tedy jednoznačně spíše negativní a každý, kdo dnes (tedy ještě poměrně brzo) kupuje 4K-monitor, by si měl uvědomit, že to AUTOMATICKY znamená také:
a) nahradit všechny stávající používané aplikace novějšími verzemi nebo jinými podobnými aplikace s podporu displejů s vysokou hustotou obrazových bodů (např. nahradit Adobe PhotoShop CS5 verzí Adobe PhotoShop CC)
b) to je obvykle úzce spjato též s upgradem verze operačního systému (WIn 8.1 a vyšší, MacOSX 10.9 a vyšší, atd. …)
c) 4K-monitory kladou samozřejmě také vyšší nároky na přenos videa - takže to vyžaduje obvykle výměnu grafické karty (např. upgrade DP-výstupu verze 1.1 na kartu s DP-výstupem verze 1.2)

Nejde tedy jen o monitor ale o vyřešení celé řady dalších náležitostí s tím spojených.

2) Zobrazování fontů v aplikacích, které jsou přizpůsobeny monitorům s vysokou hustotou obrazových pixelů (24"-30" monitory 4K):
Pokud aplikace ví (uživatel jí to sdělil nebo operační systém ji tak sám automaticky nastavil), že bude vykreslovat fonty, symboly, ikonky, atd. na monitoru s vysokou hustotou obrazových pixelů (150 - 200 dpi), pak automaticky použije pro jejich vykreslování větší počet obrazových pixelů tak, aby zachoval přibližně stejnou velikost, jako při vykreslování na "běžných" monitorech s obvyklou hustotou obrazových bodů (75 - 100 dpi).
Výsledek je pak ovšem "bombastický" a obrazový efekt je větší než např. u TV.přijímačů při přechodu s z TV-rozlišení (576 ř.) na FullHD rozlišení (1.080 ř.).
Nastává zde tzv. "retina efekt" podobný tomu, s kterým se řada lidí již setkala u moderních "chytrých" telefonů. Fonty, symboly, ikonky atd. jsou bezvadně "vyhlazené", ostré a perfektně čitelné.
Celkový dojem ze zobrazených fontů je na rozdíl od prvního případu velmi pozitivní a kdo to měl již možnost vidět, tak zatouží to mít na stole …
Předtím je však třeba si poctivě odpovědět na otázku, zda mám k tomu odpovídající další hardware (zejména dostatečně silnou a moderní grafickou kartu v PC) a zda náhodou nepoužívám nějaké starší aplikace, které jsou pro mě důležité, ale zatím ještě neexistuje jejich nová verze s podporou monitorů s vysokou hustotou obrazových pixelů.

3) Zobrazování grafiky (např. fotografických dat)
Pokud by někomu nevadila menší čitelnost fontů, symbolů, ikonek, atd. ve starších aplikacích, které ještě nepodporují monitory s vysokou hustotou obarzových pixelů - např. tím, že by to "obešel" 4K-monitorem s větší úhlopříčkou - pak je samozřejmě otázka: "A jak je to s grafikou?"

Zde je třeba si uvědomit, že každý obrázek, kde uživatel zvolí jeho velikost (např. v centimetrech) je zároveň vytvořen pro určitou hustotu obrazových bodů, která by měla nějakým způsobem korespondovat s hustotou obrazových bodů reprodukčního stroje (monitoru/tiskárny) na kterém se tato zvolená velikost obrázku bude reprodukovat. Je tedy třeba si uvědomit, že pokud budu mít např. obrázek o velikosti 13x9 cm s hustotou obrazových bodů 100 dpi a na mém stávajícím monitoru s hustotou obrazových bodů 100 dpi bude tento obrázek také zobrazen o velkosti 13x9 cm, pak na monitoru s dvojnásobnou hustotou obrazových pixelů bude tentýž obrázek (= tatáž data) zobrazen o velikosti poloviční, tedy 6.5 x 4.5 cm. Buď ho tedy musím z originálních RAW-dat vygenerovat znova s hustotou pixelů 200 dpi nebo ho musím dvojnásobně zvětšit, ale pak dojde dojde k "zoubkování" šikmých čar .

Co se tedy týče odpovědi, jak to bude s kvalitou zobrazení fotografických dat na 4K-monitorech s vysokou hustotou obrazových pixelů (150-200 dpi), tak obecná odpověď by mohla znít asi takto,

Máte-li originální fotografická data s dostatečným počtem obrazových bodů (např. pro 4K o úhlopříčce 24" a zobrazení A3 přes celou obrazovku to znamená mít fotografická data alespoň 8Mpx), pak bude kvalita zobrazení opět jasným přínosem a uživatel bude mile překvapen, co vše dokáže jeho 4K-monitor zobrazit.
V případě, že však uživatel nebude mít k dispozici originální data a bude mít v archivu pouze komprimovaná *JPGéčka s nedostatčným množstvím pixelů (=nedostatečným množstvím obrazové informace), pak se může dočkat nemilého překvapení, až pak takový A3-obrázek zobrazí na celé ploše 4K-obrazovky, že to bude celé "rozostřené" a se "zoubkovanými" šikmými čarami. V takovém případě by byl 4K-monitor opět trochu kontraproduktivní.
Je tedy třeba nepodlehout slepě reklamě, že 4K- je prostě nádhera, ale uvědomit, že ano - jistě, ale za splnění určitých předpokladů a odpovědět si, zda právě já ty předpoklady opravdu splňuji .

Nebývá v ČR nějaká výstava kde by šlo porovnat různé modely monitorů vhodných pro fotografy?

Ne - nebývá a je třeba si také poctivě říci, že to zas až taková veliká škoda není, protože je velká pravděpodobnost, že na takové výstavě by stejně nikdo neměl možnost vidět stejná fotografická data ve stejném prohlížeči, na monitoru ve stejné úhlopříčce a ve stejném rozlišení vedle sebe, takže by pak stejně nebylo v podstatě co porovnávat.
Výstavy dnes slouží spíče jako místo setkání výrobce/prodejce-zákazník - kde lze zkonzultovat určité věci a odprezentovat nějaká hotová a vhodná řešení pro určitou oblast.

Profesionální výrobci řeší dnes možnost prezentace svých výrobků např. založením předváděcích center a je na zákaznících aby je v případě svého zájmu vyhledali a využili třeba i dalších konzultaních služeb. Prodej jakéhokoliv výrobku je spojen vždy i s úrovní servisu a kvalifikovaných pracovníků, kteří dokáží zákazníkovi poradit, když je to třeba. Pokud toto zázemí chybí, pak je na nás - zákaznících, zda se rozhodneme riskovat a koupíme produkt, ke kterému nám v případě potřeby bude chybět kvalifikovaná rada či spolehlivý a rychlý servis nebo se raději rozhodneme pro jiný produkt, ke kterému tyto služby dostaneme.

[adosl]

Děkuji Antonin.Charvat za rozsáhlou odpověď. Abych pravdu řekl teď po přečtení jsem si ujasnil co bych chtěl.
- rozhodně monitor s podporou hardwarové kalibrace (jako výhodu bych považoval možnost komunikace po USB - kabelu)
- kalibraci monitoru dle standardu AdobeRGB + kalibrační úloha pro řešení kalibrace "na tisk" = dle nějaké tiskové předlohy
- rozšířenou správu kalibračních profilů skrz možné porovnání upravovaného formátu RAW ve standardu AdobeRGB a koncového výstupu pro tisk a umístění na web
- kalibrační software pro Windows (MacOSX nevyžaduji ale byl by výhodou)
- musí podporovat sondu DataColor spyder elite 4 kterou už mám koupenou

Výkonný hardware mám i s výstupem DP 1.2 a vše fotím zásadně jen v RAWu s rozlišením 24Mpx a maximální barevnou hloubkou.

Můžete mi ještě objasnit, jak se provádí kalibrační úloha pro řešení kalibrace na tisk dle tiskové přílohy? to potřebuji spektrometr který mi bude snímat barvy z vytištěného vzoru nebo jakým způsobem se to provádí. Pokud by na toto bylo potřeba dalšího speciálního zařízení, tak bych se této možnosti vzdal.

Můžete mi tedy doporučit vhodné kandidáty a nebo spíše poradit zda by jste ze svých zkušeností volili spíše méně profesionální řešení s podporou 4K, v případě že s výkonným hardwarem a novým softwarem jako je Windows 10 a Photoshop CC nemám problém nebo raději profesionálnější variantu s 2K.

Nejsem profesionál ale rád bych se tomu věnoval více a chtěl bych mít co nejkvalitnější prostředky k postprodukci, která u fotografií hraje velikou roli. Jde mi o co nejlepší výsledky ale neživým se tím a proto bych se nejraději držel co nejvíce při zemi. I když maximum do 40 000 je opravdu hodně i pro mě a pořád nevím zda budu s takovou investicí maximálně spokojen. Bojím se totiž toho, že za rok poskočí technologie tak daleko, že stejně vybavený monitor pořídím ne za 41 000 (v případě EIZA CX271) ale za téměř polovinu.

navrhovaný Dell P2715Q určitě není pro mě (bez hardwarové kalibrace a navíc s 99% sRGB to je opravdu spíše kancelářské řešení)

Najít tak vhodné řešení, které by splňovalo mé požadavky na vysoké rozlišení a možnosti kalibrace v ceně kolem 20 000 neváhal bych.

[Antonin.Charvat]

To: "adosl"

... Můžete mi ještě objasnit, jak se provádí kalibrační úloha pro řešení kalibrace na tisk dle tiskové přílohy? To potřebuji spektrometr který mi bude snímat barvy z vytištěného vzoru nebo jakým způsobem se to provádí. Pokud by na toto bylo potřeba dalšího speciálního zařízení, tak bych se této možnosti vzdal.

Hned na začátku odpovědi bych chtěl velmi zdůraznit, že při kalibraci monitoru - a to i přes to nebo právě proto, že se jedná o kalibraci monitoru dle kontrolní vzorové tiskové předlohy, je kalibrační senzor využíván zásadně pouze ke měření obrazových parametrů monitoru a nikoliv ke měření barevných vzorků kontrolní vzorové tiskové předlohy.
(Kontrolní vzorová tisková předloha se to jmenuje proto, že se předpokládá, že byla pořízena na již nastaveném a zkalibrovaném tiskovém stroji, který se již pokud možno nebude dále měnit a pokud by se změnil, bylo by třeba vytisknout novou kontrolní vzorovou tiskovou předlohu)

Při kalibraci monitoru dle tiskové předlohy může uživatel postupovat např. následujícím způsobem:
1) Nejprve je třeba na (již zkalibrované) tiskárně, která bude později použita pro tisk fotografických dat, vytisknout tzv. kontrolní vzorový tisk.
Měl by to být nějaký "reprezentativní" vzorek toho, co se bude později tisknout - takže např. záběry obsahující pleťové barvy, oblohu, žlutooranžové barvy, a také např. nějakou černobílou fotografii.
Vzorový tisk je třeba vytisknout nejen na cílové tiskárně, ale je třeba přitom také použít stejný papír, na který se budou později tisknout fotografická data.

2) Poté je ideální vložit tento kontrolní výtisk do náhledového boxu s kalibrovaným světlem (např. 5.000K). Pokud není k dispozici kontrolní náhled, pak pro sledování kontrolního výtisku použít buď
a) "stabilní" denní světlo /"stabilní" denní světlo je světlo za relativně stálého počasí, když je již slunce dostatečně dlouho nad obzorem a má ještě daleko do svého západu (tedy ani nevychází ani nezapadá)/
b) stabilní umělé osvětlení pokud možno s barevnou teplotou bílého bodu alespoň mezi 4.000 - 5.000 K. (ideálně generované pro tento účel vhodnými zdroji světla - ne tedy např. běžná zářivka ve stolní lampičce)

3) Poté spustit kalibrační software, který obsahuje (=dokáže řešit) kalibrační úlohu "kalibrace monitoru dle tiskové předlohy"

4) Při volbě "tiskového profilu" = "kalibrace monitoru dle tiskové předlohy" jsou cílové obrazové parametry monitoru obvykle následující:
- gamut monitoru = max. barevný rozsah monitoru = tzv. "nativní" gamut monitoru
- jas monitoru = mezi 50-150 cd/m2 dle intenzity světla, které dopadá na kontrolní výtisk
- bílý bod monitoru = dle bílého bodu použitého světelného zdroje, který byl použit pro osvětlení kontrolního výtisku
- gradace obrazu = odpovídá koeficientu gama přenosové charakteristiky monitoru = určuje charakter změny a rychlost "nárůstu černého bodu (obvykle se tato hodnota pohybuje mezi gama = 1.8 - 2.2)


POZNÁMKA: Některé kalibrační softwary dokáží hodnotu jasu a bílého bodu změřit pomocí kalibrační sondy, kterou uživatel přidrží v určité vzdálenosti od bílého nepotištěného prázdného papíru (stejného, který byl použit tisk kontrolní vzorové tiskové předlohy) a která pak odrazem světla od papíru změří a kalibračnímu softwaru nahlásí hodnoty jasu a bílého bodu monitoru, odpovídající charakteru světla světelného zdroje použitého pro osvětlení kontrolní vzorové tiskové předlohy.

POZNÁMKA: Některé kalibrační softwary umožňují dále ještě také nastavit např. optimální statický kontrast monitoru a přizpůsobit jej tak charakteru použitého papíru pro tisk (lesklý, polomatný, matný).
Některé kalibrační softwary dále také umožňují optimalizovat reprodukci simulovaných tiskových na monitoru tak, aby monitor vykazoval v celém rozsahu jasových složek kontrolní šedoškály konstatní kontrast nebo konstantní bílý bod.

V případě kalibrace dle tiskové předlohy se vždy volí (pokud to kalibrační software pochopitelně umožňuje) optimalizace reprodukce monitoru na "konstantní bílý bod" v celé zobrazované kontrolní šedoškále.

Je jasné, že pokud kalibrační software umožňuje měřit charakter světla použitého pro osvětlení kontrolního výtisku a dokáže navíc ještě optimalizovat kontrast monitoru a zachovat při reprodukci tiskových dat na monitoru konstantní změřený a nastavený bílý bod, pak je
iluze (simulace) tiskových dat na takovém monitoru poměrně dokonalá a z určité vzdálenosti lze již jen obtížně pozorovat rozdíly mezi zobrazením tiskových dat na monitoru a mezi tiskovými daty vytištěnými na tiskovém papíru (což je ovšem samozřejmě v pořádku, protože přesně to bylo cílem této kalibrace ).

Některý kalibrační software umožňuje po této základní kalibraci v prvním kroku provést navíc ještě její zpřesnění na základě vizuálního porovnání reprodukce tiskových dat na monitoru a tiskové reprodukce = jedná se o kalibraci na tisk v tzv. druhém, třetím atd. kroku.
Pro další "zpřesňující" vizuální kalibrace se data kontrolní tiskové předlohy zobrazí na monitoru v prohlížeči s profilem monitoru získaným tiskovou kalibrací v prvním kroku.
POZOR - je třeba dbát na to, aby simulovaná tisková data byla v příslušném prohlížecím programu zobrazována přes ICC-profil použité tiskárny + použitého papíru (= tzn., že je zapnuta tzv.fce "softproof" se zvoleným profilem tiskového stroje).

POZNÁMKA: některé nejvýkonější profesionální monitory (např. EIZO nejvýkonnější řady "CG" = Color Graphic) používají kalibrační software, kde lze zadat (podobně jako v prohlížecím programu) ICC-profil tiskárny a prakticky tak aktivovat fci "softproof" se zvoleným profilem tiskového stroje přímo na hardwarové úrovni monitoru. V takovém případě samozřejmě pak již není nutné fci "softproof" aktivovat ještě navíc v prohlížecím programu.

5) V okamžiku, kdy uživatel provádějící kalibraci monitoru dle tiskové předlohy prohlásí, že obě reprodukce, tj. kontrolní výtisk a simulace tiskových dat na monitoru jsou shodné, je kalibrace monitoru dle tiskové předlohy ukončena a automaticky se předpokládá, že kdyby uživatel nyní použil jakákoliv jiná tisková data a nechal je vytisknout na téže tiskárně na tomtéž papíře, pak by vypadala (= byla by zobrazena) pod stejným zdrojem světla STEJNĚ, jako tatáž data reprodukovaná na monitoru - předtím zkalibrovaném dle kontrolní tiskové předlohy.

Můžete mi tedy doporučit vhodné kandidáty a nebo spíše poradit zda by jste ze svých zkušeností volili spíše méně profesionální řešení s podporou 4K, v případě že s výkonným hardwarem a novým softwarem jako je Windows 10 a Photoshop CC nemám problém nebo raději profesionálnější variantu s 2K.
Výkonný hardware mám i s výstupem DP 1.2 a vše fotím zásadně jen v RAWu s rozlišením 24Mpx a maximální barevnou hloubkou.

Po hardwarové i softwarové stránce jste připraven již použít monitor s ultravysokým rozlišením UHD(3840x2160)/4K(4096x2160).
Ovšem vzhledem k tomu, že Vaším hlavním cílem je snadná a poměrně slušná kalibrovatelnost monitoru dle tiskové předlohy, tak se dostáváte do zatím pro Vás nedostupných cenových relací. Je třeba se smířit s faktem, že požadované 4K-řešení s hw-kalibrací "na tisk" se dnes prostě pohybuje v cenových relacích vyšších, než 20.000,- Kč (nejlevnější 4K-UHD-monitor s podporu hw-kalibrace dle tiskové předlohy nabízí dnes např. EIZO v podobě modelu EIZO (24") CG248 (3840x2160) za cca 60.000,- Kč včetně DPH. Je však potřeba poctivě dodat, že v ceně je již také špičkový kalibrační senzor - navíc integrovaný přímo v rámečku monitoru a za tuto cenu má monitor vše, co má takový monitor mít .
(3D-LUT 16-bit. procesory, 3D-DUE-procesory pro homogenitu, hw-kalibraci pro rozmanité typy úloh včetně tisku, teplotní stabilizace atd., atd.)

Nevěste však hlavu. Na Vašem místě bych se prostě smířil s tím, že sice nyní již máte vše připraveno pro 4K-monitory, ale je potřeba ještě nějakou dobu vyčkat, než se kalibrovatelné 4K-monitory umožňující také řešit tiskové kalibrační úlohy, trochu zlevní. Mezitím (protože to může trvat i několik let) bych se orientoval na kvalitní kalibrovatelné monitory s rozlišením 1920x1200 nebo 2560x1440 (je to určitě nyní vhodnější, než si pořídit pro Váše záměry nějaký kancelářský 4K-monitor). Alespoň se zatím seznámíte s kalibracemi na profesionální úrovni a poté, co načerpáte potřebné vědomosti se rozhodnete, jak dál.

Já osobně bych se při omezení cenové relace do 20.000,- Kč (včetně DPH) rozhodoval mezi řešením:
EIZO (24") CS240 (1920x1200) + Color Navigator 6.x + Spyder 4 nebo ještě něco málo došetřit a zvolit:
EIZO (27") CS270 (2560x1440) + Color Navigator 6.x + Spyder 4
a to zejména proto, že se sice jedná "pouze" o fotografické monitory v základní řadě "CS", ale již vybavené (=licencované) pro profesionální kalibrační software Color Navihator 6.x na bázi rychlé hardwarové kalibrace (rychlá komunikace přes USB-kabel) a navíc také s rozsáhlou podporou řešení kalibračních úloh dle tiskové předlohy nebo zasílání tiskových dat na profesionální offsetové tiskové stroje (tj. navíc podpora měření přesnosti zobrazovaných tiskových dat simulovaných na monitoru v prohlížecím softwaru).
(Oba modely také splňují předpoklad pro řešení tiskových úloh, a to je mít dostatečný barevný rozsah a to větší, než je barevný rozsah alespoň běžných tiskových strojů (např. offsetový tisk, komerční inkoustové tiskárny, atd.)

Software Color Navigator také podporuje Vaší kalibrační sondu Spyder 4, což je samozřejmě také výhodou.

Jedná se tedy o řešení typu "za málo peněz hodně muziky", ale možná, že je to právě to, co teď hledáte a jakmile vstřebáte všechny potřebné znalosti a nabydete pár zkušeností, tak již zřejmě nebudete chtít nic jiného a teprve pak se budete (ovšem již mnohem kvalifikovaněji) rozhlížet třeba po něčem výkonnějším a v té době ovšem již také cenově příznivějším.

[adosl]

Moc děkuji za opět perfektně vyčerpávající odpověď.

Už jen poslední dva dotazy.

Můžete mi ještě srovnat rozdíly mezi Eizo CX271 a CS270.
Myslel jsem že model CX271 je dražší právě proto, že umožňuje navíc kalibraci pro tisk a teď když už vím, že to umožňuje i CS270 tak jediný rozdíl který mezi nimi je korekční senzor?

A poslední dotaz. Pokud bych oželel kalibrovatelnost monitoru dle tiskové předlohy s tím že bych upřednostnil vyšší rozlišení. Jsou i takovéto varianty které by splňovali vše ostatní co jsem chtěl?

[Antonin.Charvat]

To: "adosl"

Můžete mi ještě srovnat rozdíly mezi EIZO CX271 a CS270 ?

Už jsem Vám to psal, když jste se ptal na rozdíly mezi Vámi uvažovanými monitory, mezi kterými byly i oba modely CS270 a CX271 (zřejmě jste to přehlédl):

Model EIZO CX271 nabízí oproti modelu CS270 navíc ještě tyto vlastnosti:
a) integrovaný autokorekční senzor
, který slouží k automatické opravě (=korekci) jasu a bílého bodu nastavené při poslední kalibraci. Uživatel se tak nemusí starat o stáří vytvořených profilům, protože než "zestárnou", tak se automaticky aktualizují a monitor je tak stále udržován "fit" = ukazuje dle požadavků uživatele stanovených při poslední kalibraci monitoru.

b) disponuje vylepšenou povrchovou úpravou obrazovky
, která zajišťuje, aby tmavé tóny při bočním pohledu "nezesvětlaly" (a černá tak zůstala černá )

c) Color Navigator NX software, který je možný použít pouze modelům řady "CX" a "CG" a který umožňuje oproti softwaru ColorNavigator 6.x navíc ještě
aa) upravovat a měnit názvy přednastavených video-režimů a video-standardů přímo v OSD-menu monitoru
bb) automaticky měnit ve správě barev operačních systému Windows a MacOSX barevný profil monitoru dle profilu odpovídajícího video-režimu OSD-menu monitoru. Jinými slovy - pokud uživatel vybere v OSD-menu monitoru např. video-režim AdobeRGB, pak se ve správě barev operačního systému také automaticky nastaví jako výchozí profil AdobeRGB (1998). Tuto vychytávka výrazně přispívá k bezpečnému zobrazení fotografických dat na monitoru u zatím ji nenabízí žádný jiný konkurenční kalibrační software !

Pokud bych oželel kalibrovatelnost monitoru dle tiskové předlohy s tím že bych upřednostnil vyšší rozlišení. Jsou i takovéto varianty které by splňovali vše ostatní co jsem chtěl?

Ano, jistě. 4K (UHD) modelů s rozlišením 3.840x2.160 bez hw-kalibrace "na tisk" je dnes již na trhu celá řada a Vy jste již sám také nějaké zmínil:
27" NEC EA275UHD (k využití kal. software SpectraViewII si ovšem ověřte, zda skutečně podporuje starší sondu Spyder 4 Elite)
32" EIZO EV3237-4K (UHD) (bez využití kalibračního softwaru - pouze s využitím preset modu: "sRGB")

I bez kalibrace těchto monitorů dle tiskové předlohy je však třeba si uvědomit, že barevný rozsah levnějších "kancelářských" 4K-monitorů je vymezen fotografickým standardem sRGB IEC61966-2.1 a že možnosti dnešních tiskáren nabízejí již podstatně větší barevný rozsah (= dokážou tisknout barvy mimo rozsah sRGB - zejména v azurových nebo žlutooranžových odstínech).
(Slovo "kancelářský" zde má právě naznačit omezený barevný rozsah vymezený standardem sRGB. Jinak např. oba výše uvedené 4K-modely dokážou zobrazovat sRGB-fotky oproti "běžným" "kancelářským monitorům samozřejmě ve velmi nadstandardní kvalitě).

V případě jejich využití pro kontrolu fotografických dat před tiskem je však třeba si dát na určité věci pozor a uvědomit si chyby, které mohou vznikat).

V případě použití monitorů s omezeným barevným rozsahem dle standardu sRGB znamená přizpůsobit tomuto faktu celé workflow:
1) fotit v barevném rozsahu sRGB nebo ve větším, ale před tiskem VŽDY převést fotografická data do standardu sRGB
(jinak bych v případě AdobeRGB-fotografií viděl barvy na sRGB-monitoru, které by byly mimo rozsah sRGB jinak než na tiskárně - a to i přesto, že by byly monitor i tiskárna správně zkalibrovány)
2) při tisku počítat s tím, že holt nevyužiji plný barevný rozsah tiskárny, protože již souřadnice RGB původně nafocených dat byly nebo se později před tiskem převedly do barevného rozsahu odpovídající standardu sRGB.

POZNÁMKA:
Neříkám to proto, že kdo nemá monitor s širokým barevným rozsahem, tak by neměl tisknout. Jen jsem upozornil na některá omezení.
Fotografové dnes fotí (= pořizují svá fotografická data) převážně v barevném rozsahu odpovídající barevnému standardu AdobeRGB, aby pak využili maximálně barevné rozsahy dnešních moderních tiskáren. Pokud mají též monitor nabízející barevný standard AdobeRGB, pak mohou svá AdobeRGB-data na takovém monitoru též snadno před tiskem odkontrolovat bez nebezpečí, že se jim data mimo rozsah sRGB někam barevně posunou.
Pokud však mají monitor nabízející pouze barevný standard sRGB, pak při kontrole svých AdobeRGB-dat na takovém monitoru se data, která jsou mimo rozsah sRGB barevně posunou (a to na hranici odpovídající standardu sRGB). Tomu může uživatel zabránit tím, že je před svým zobrazením převede (= zkonvertuje) do barevného prostoru odpovídající standardu sRGB a pak uvidí taková data na sRGB-monitoru správně - ikdyž tato data budou pak samozřejmě "ořezaná" o původní AdobeRGB-data, která byla mimo rozsah sRGB.

Takže - jde všechno, ale uživatel si pak musí být vědom těch omezení a jejich důsledků, které to přináší a nedivit se, že pak mohou nějaká originální AdobeRGB-data v sRGB-workflow vypadat trochu jinak, než např. u kamaráda, který pracuje s AdobeRGB-workflow s širším barevným rozsahem.