EIZO CS230/CS240 nebo jiný?

[petr.banka]

Dobrý den, v současné době přemýšlím o koupi nového monitoru a přemýšlím, který z té nepřeberné nabídky vybrat. Pár let již fotím, ale nutno říci, že do problematiky colour managementu teprve začínám pronikat a pravdou, že čím více si toho přečtu, tím větší zmatek v tom mám
Každopádně fotografování je můj velký koníček a čím dál tím více se člověk stává náročnější na výsledek svého snažení. Postupně zjišťuji, že můj současný monitor (úplně základní LG) má své limity a proto bych chtěl investovat do nového, ideálně do maximální částky 15 tisíc korun. Moc se mi zalíbil EIZO CS230 a asi bych si ho i již koupil, kdybych se předtím nesnažil leccos přečíst a nejvíc rozporu ve mě asi zanechávají diskuze ohledně toho zda pro úpravu fotografií zvolit monitor s tzv. "wide" gamutem, nebo standardním gamutem. A to je právě ta hlavní otázka, na kterou bych si zde rád nechal poradit.
Fotografie zpravidla umisťuji na webové stránky, případně posílám známým/kamarádům/klientům elektronickou formou, část fotografií nechávám tisknout v minilabu (Fotoškoda).
Kromě dalších parametrů (mimo gamutu) také rozmýšlím zda je vhodnější monitor 16:9, nebo 16:10. Na různých fórech se lidé spíše přiklánějí k 16:10, což by byla další nevýhoda mého favorita CS230.
Navíc jsem dnes četl zprávu, že v nejbližších dnech přijde do českých obchodů nová verze Eizo CS240, která již má právě poměr stran 16:10 a pokrývá barevný prostor Adobe RGB z 99%... otázkou je ale cena, kde první náznaky ukazují na cenu něco přes 19 tisíc, což už je víc než jsem chtěl investovat.
Kéž by byl výběr vhodného monitoru jednodušší Budu velmi rád za jakoukoli radu či názor.
Děkuji, Petr

[Antonin.Charvat]

To: "petr.banka"

... diskuze ohledně toho zda pro úpravu fotografií zvolit monitor s tzv. "wide" gamutem, nebo standardním gamutem.

Obecnou snahou člověka je, aby se zařízení napodobující smyslovou reprodukci: obraz, zvuk, čich, hmat, chuť co nejvíce blížila reálné skutečnosti.
V případě "zobrazovačů" - jakožto zařízení na reprodukci obrazu je tedy snaha výrobců se co nejvíce přiblížit reálnému světu a obraz zaznamenaný na čipu fotoaparátu co nejlépe reprodukovat - tedy aby vypadal na fotografickém monitoru stejně jako ho člověk viděl před tím, než jej vyfotografoval.
S příchodem dokonalejších fotoaparátů schopným zaznamenávat barevné obrázky s širokým barevným rozsahem (nad hranice definované standardem sRGB IEC 61966-2.1) vyvstal samozřejmě také požadavek na výrobce monitorů a tiskáren, aby svou nabídku rozšířili o modely s širším barevným rozsahem.
Aby bylo tedy možné využít širší barevný rozsah monitoru (= širokgamutový monitor), je třeba:
1) zajistit si zdroj fotografických dat s širokým barevným rozsahem - tedy např. fotoaparát nabízející pořizování snímků v širokém barevném rozsahu - např. dle standardu AdobeRGB (1998).
2) Dalším dobrým důvodem pro pořízení monitoru s širokým barevným rozsahem je požadavek na přesnou simulaci tiskových dat připravených pro tiskárny. Tiskárny mají sice samy o sobě barevný rozsah menší, než standard AdobeRGB (1998), ale tiskové barvy na hranici barevného rozsahu tiskáren leží často mimo barevný rozsah barevného rozsahu definovaného standardem sRGB IEC61966-2.1. Proto je nelze na sRGB-monitorech přesně reprodukovat (simulovat). Na druhé straně se tiskové barvy dostanou jen zřídka mimo barevný rozsah barevného rozsahu definovaného standardem AdobeRGB (1998) a proto je možné je přesně reprodukovat na monitorech s vysokým pokrytím standardu AdobeRGB (1998).

Zjednodušeně:
Kdo nemá potřebu generovat fotografie s širokým barevným rozsahem nebo kdo nemá potřebu přesně simulovat "kritická" tisková data (=to jsou ta, která leží mimo vymezený rozsah daný standardem sRGB IEC61966-2.1, ten si vystačí s monitorem, jehož barevný rozsah se blíží standardu sRGB IEC 61966-2.1 (tzv. sRGB-monitor).

Ve Vašem případě, kdy většinu fotografií připravujete pro web - a tedy dle standardu sRGB IEC 61966-2.1 a kdy tisk není Vaší hlavní doménou, takže ani neusilujete o přesnou reprodukci tiskových dat na Vašem monitoru, Vám postačí monitor s barevným rozsahem, který se blíží standardu sRGB IC61966-2.1.

... zda je vhodnější monitor 16:9, nebo 16:10

V případě modelů s rozlišením 1920x1080 (16"9) a 1920x1200 (16:10) je to víceméně spíše otázka Vašeho vkusu (co se Vám líbí více).
Je pravda, že profesionálové si oblíbili z praktických důvodů 24" monitory s 1200 řádky (je to prostě přeci jen o něco větší plocha a každý čtvereční centimetr navíc je jistě užitečný, protože pak zbývá více pro obraz vlastní fotografie)

... CS230 nebo CS240?

Rozdíly mezi 23" CS230 a 24" CS240 však nejsou pouze v barevném rozsahu a rozlišení.
Hlavní rozdíl je v obrazovce: ta je u modelu CS240 velmi podobná, jako u vyšších modelů CX241 nebo dokonce CG247.
Jedná se tedy o exklusivní IPS-obrazovku s nulovým třpytem a matným povrchem navíc doplněnou o nízkoenergetické podsvícení barevnými MG-LED (u vyšších modelů CX/CG je obrazovka navíc ještě opatřena další vrstvou "retardation film" - pro dosažení stejné "černé" z různých úhlů pohledu).
V případě modelu CS230 se jedná o matnou IPS-obrazovku s minimalizovaným třpytem (nikoliv však nulovým třpytem) a s podsvícením typu White-LED.
Z hlediska zrakové únavy je tedy jednoznačně vhodnější obrazovka použitá v modelu CS240 a rozdíl zaznamenáte zejména při práci v nočních hodinách - tedy při umělém osvětlení, kdy obraz z CS240 je měkčí a jakoby "z papíru", zatímco obraz z CS230 je "monitorovější" a rychleji Vás - zejména večer - unaví.

Obrazovka je také hlavním důvodem, proč je cenový rozdíl mezi CS230 a CS240 cca 6.000,- Kč (včetně DPH).

Naproti tomu model CS230 je doplněn autokorekční sondou pro automatické hlídání odchylek nastaveného jasu a bílého bodu - což je velmi pokročilá technologie jinak dostupná až pro vyšší modely CX/CG.

Pokud tedy nechcete vydat 6.000 navíc za dokonalý obraz, větší úhlopříčku/vyšší rozlišení, 100% pokrytí sRGB EC 61966-2.1 a širokogamutový barevný rozsah s 99% pokrytím standardu AdobeRGB (1998) - pak vězte, že pro Vaše účely bude CS230 volba, která vás jistě také nezklame .