To: "jiriko"
Mám monitor posazený v koutě na rohovém stolu. Stěny kolem jsou žluté. Vím, měly by být šedé .... Fotky upravuji až večer a venkovní světlo na monitor nesvítí. V místnosti mám zhasnuto a u monitoru si svítím stolní lampou s běžnou tzv. úspornou žárovkou.
Problém je v tom, že když zpracované fotky zveřejním, tak se dozvím, ty barvy jsou nějaké divné. Proto jsem se začal zajímat o to, jak lépe vyřešit osvětlení sezení u monitoru.
Hned na začátku jakékoliv debaty o vlivu okolního osvětlení na vnímání barev je třeba si udělat jasno v tom, jakým způsobem barevný vjem vůbec vzniká.
1) ODRAZEM světla od papíru, na kterém je vytištěn nebo jiným způsobem reprodukován barevný obrázek (fotografie)
2) EMISÍ světla z monitoru, na kterém je zobrazen barevný obrázek (fotografie)
ad2) PŘÍPAD EMISE SVĚTLA Z MONITORU = pozorování barevné reprodukce fotografií pouze na monitoru:
Pokud bude "pozorovatel" upravovat barevné fotky jen na monitoru a nebude tedy pozorovat tentýž obrázek v jeho papírové podobě, pak je třeba si uvědomit, že okolní osvětlení ovlivňuje vnímání barevné reprodukce na monitoru jen velmi minimálně (prakticky vůbec, kromě speciálních případů, kdy by uživatel např. namířil silný zdroj světla přímo na monitor, takže by se světlo odráželo od jeho plochy).
Běžné okolní osvětlení - ať se jedná o denní světlo (5000K - 7000K) nebo umělé osvětlení z "teplé" žárovky nebo zářivky (2500K-5000K) má totiž vůči emisi světla vycházejícího z monitoru naprosto zanedbatelný vliv (jeho odraz od dnešních matných ploch monitorů je prakticky minimální).
Kdo má sondu pro měření barevné teploty bílého bodu odraženého světla, ten si může udělat jednoduchý pokus a umístit sondu oproti bílé ploše zobrazené na monitoru ve vzdálenosti 25-30 cm a ihned pozná, že ať je okolní osvětlení v místnosti jakékoliv (žárovka, zářivka, denní světlo), bude naměřená barevná teplota bílého bodu na monitoru (a tedy i barevná reprodukce případně zobrazené fotografie) stále stejná.
Poměrně rozšířený (ovšem mylný) úsudek, že barevná teplota bílého bodu monitoru se mění s charakterem okolního světla pochází zřejmě z faktu, že mnohé levnější monitory mění svůj bílý bod v závislosti na nastaveném jasu monitoru. A protože večer uživatel takového monitoru obvykle sníží jas monitoru na minimum, změní se pochopitelně i jeho bílý bod. Protože však uživatel monitoru zároveň večer rozsvítil nějaký zdroj "umělého" světla, mylně si odvodil, že právě toto světlo způsobilo změnu bílého bodu jeho monitoru. Kvalitnější fotomonitory však při změně nastaveného jasu teplotu bílého bodu pochopitelně nemění (u fotomonitorů je jejich nastavený bílý bod nezávislý na nastaveném jasu monitoru a u nejlepších fotomonitorů není dokonce závislý ani na okolní teplotě, takže např. na zadní stěnu monitoru může vyzařovat teplo 500W žárovka a jeho bílý bod přitom zůstane konstantní).
Pokud Vás tedy Vaši kolegové upozorňují, že barvy Vašich fotografií jsou (po úpravách) "nějaké divné" a Vy je upravujete pouze na Vašem monitoru bez nějakého dalšího srovnávání s tiskovou podobou fotografie, pak Vám rozhodně nepomůže změna charakteru okolního světla (jeho bílý bod, spektrální charakteristika nebo intenzita), ale vězte že pravá příčina bude v samotné zřejmě evidentně chybné barevné reprodukci obrazu Vašeho samotného monitoru. Je tedy třeba znovu zkontrolovat cílové hodnoty kalibrace (jas, bílý bod, gama /gradaci obrazu/) a poté také to, zda vytvořený barevný profil Vašeho monitoru (jako výsledek kalibrace) je nastaven skutečně jako výchozí ve správě barev Vašeho operačního systému. Dále je třeba Vaše fotografie zásadně upravovat v editorech, které "rozumí" barevným profilům monitorů, takže si správně načtou ze správy barev barevný profil právě Vašeho zkalibrovaného monitoru a budou tedy správně reprodukovat Vámi dodaná elektronická data Vašich digitálních fotografií.
Poznámka: Dalším problémem je, že některé levnější sondy NEJSOU příliš stabilní (v čase), takže je třeba je čas od času nechat zkontrolovat, zda vůbec měří správně. Běžně se pak stává, že monitor zkalibrovaný takovou sondou s cílovou hodnotou bílého bodu na neutrální ose (např. 6500K) ukazuje po kalibraci bílou "do zelena".
Pokud máte na monitoru nastavení bílého bodu, zkuste jej zvolit ručně v menu monitoru a porovnejte pak bílou plochu s výsledkem po kalibraci sondou. Pokud bude výsledek po kalibraci (se stejnou cílovou hodnotou bílého bodu) evidentně jiný a navíc subjektivně horší, pak by bylo lepší kalibraci sondou raději vůbec neprovádět a nastavit monitor a následně jeho barevný profil ve správě barev spíše ručně. Výsledky jsou v amatérské praxi často daleko lepší, než s levnou a tedy také často nespolehlivou kalibrační sondou.
...jak tyto světla (světlo) umístit vzhledem k poloze monitoru. Za monitorem, z obou stran, nad monitor ...
Umělé osvětlení (večer) je v každém případě vhodné - už proto, aby uživatel např. vůbec viděl např. na klávesnici. V každém případě je třeba dodržet několik zásad pro jeho umístění:
1) Ideální (pro zrak) je tzv. NEPŘÍMÉ osvětlení, kdy zdroj světla je nasměrován např. na stěnu nebo strop a teprve odrazem je rozptýlen do svého okolí.
2) Pokud (obvykle z cenových důvodů) není možné přistoupit k nepřímému osvětlení, ale budete uvažovat o umístění přímého zdroje světla, pak je třeba zajistit, aby světlo nedopadalo pokud možno vůbec na plochu monitoru, tj. bylo umístěno spíše nad nebo za monitorem v dostatečné vzdálenosti. Při bočním osvětlení před monitorem aby bylo umístěno opět nad úrovní monitoru a v dostatečné vzdálenosti. Mělo by opět dopadat především na klávesnici (ne na monitor).
ad1) PŘÍPAD ODRAZU SVĚTLA OD PAPÍRU = pozorování barevné reprodukce papírové podoby fotografií /např. vytištěný obrázek/:
Pokud bude "pozorovatel" upravovat barevné fotky na monitoru a bude je zároveň pozorovat (srovnávat) s jejich tiskovou podobou (v jejich papírové formě), pak je třeba si uvědomit, že okolní osvětlení ovlivňuje vnímání barevné reprodukce papírové fotografie na rozdíl od předcházejícímu případu (sledování fotografie na monitoru) VELMI ZÁSADNĚ a v takovém případě je pak třeba k sobě vyladit bílý bod monitoru a barevnou teplotu bílého bodu světla dopadajícího sledovanou papírovou fotografii. Ideální je položit pod světlo čistý bílý papír (ten, na který se tisknou pozorované fotografie) a poté se snažit nastavit bílou plochu na monitoru tak, aby se co nejvíce přiblížila bílé pozorované odrazem světla od osvětleného papíru na stole.
Poznámka:
Vliv barvy stěn na vnímání světla.
Základní pravidlo: "Aby mohla barva stěny vůbec nějak ovlivnit vnímání barvy, pak se od ní musí nějaké světlo vůbec mít šanci nějak alespoň odrazit."
Barva stěny má tedy vliv na vnímání barev např. při nepřímém osvětlení (odrazem od stěn nebo od stropu).
V případě sledování barevné reprodukce na monitoru je tedy např. vhodné, aby stěna za monitorem, kterou vnímá pozorovatel byť jen periférním viděním, byla natřená neutrálně šedou barvou, tak aby nezkreslovala výsledný barevný vjem zobrazované fotografie na monitoru.
V případě, že je monitor v místnosti, kde je zhasnuto, nebo svítí jen malá lampička zaměřená na klávesnici, pak se od stěny za monitorem žádné světlo neodráží a stěna může mít tedy prakticky jakoukoliv barvu a na barevné vnímání to tedy nebude mít žádný vliv.
Při sledování barevné reprodukce papírových fotografií (odraz světla od papíru) mají barvy okolních stěn opět vliv tím větší, čím více se od nich odráží světlo vycházející z umístěného zdroje světla.
Pokud bude zdrojem světla např. lampa umístěna ve výšce 80-100 cm na deskou stolu, kde budu pozorovat fotografie, pak bude ovšem vliv barvy okolních stěn opět minimální. Pokud bude zdrojem světla zářivka (žárovka) umístěna na stropě, pak se již barva okolních stěn (pokud jsou blízko pozorované předlohy) může začít na výsledném barevném vjemu projevovat.