To: "n4n0b1t"
Ve Windows 10 se mi nepodarilo nastavit zobrazeni pracovniho prostredi (obrazek na plose, ikonky, video treba na youtube atd..) tak, aby nebylo prepaleno pri zobrazeni plneho rozsahu barev, ktere umoznuje monitor. Zkousel sem ruzna nastaveni a bez uspechu. I to Vase nastaveni jsem zkousel. U MacOS Sierra se vse nastavi automaticky pri pripojeni monitoru (dokonce si to samo nahraje ICC profil). V prohlizeci Safari se videa emuluji do sRGB prostoru. Windowsackej Explorer nebo Edge neumi ani obrazky prevest do sRGB
Ve W10 pri nahrani profilu monitoru se emuluji obrazky do sRGB v "prohlizeci obrazku" a i to ve starsi verzi (ktera se musi ve W10 povolit). To je asi vypis vseho, co W10 umi
Neni to system pro grafiky, ale spise pro zemedelce...
Mohu z vlastních praktických zkušeností potvrdit, že operační systém Microsoft Windows doznal z hlediska Správy barev v posledních letech značných vylepšení, takže jej dnes již lze nastavit v podstatě tak, aby reprodukoval sRGB barvy na libovolných monitorech (jsou-li známy jejich barevné profily) prakticky stejně, jako by je reprodukoval operační systém MacOSX
.
Zůstává jediný (ale důležitý) rozdíl:a) MaxOSX automaticky zjišťuje typ připojeného monitoru a dle této informace pak
AUTOMATICKY nastavuje tzv. genericý barevný profil profilu
b) Windows nezjišťuje automaticky typ připojeného monitoru a ponechává nastavení barevného profilu monitoru plně na uživateli.
Uživatel je pak nucen buď barevný profil připojeného monitoru ručně stáhnout ze stránek výrobce monitoru nebo si jej sám vytvořit např. pomocí kalibračního programu dodávaného k monitoru. (K tomu je ovšem obvykle zapotřebí kalibrační sonda).
Prakticky
všechny nové verze internetových prohlížečů (
včetně MS Internet Explorer) podporují částečnou nebo plnou Správu barev.
Částečná podpora Správy barev: fotografie se převádí z různých standardů (sRGB, AdoberGB, ProPhoto RGB, atd.) do standardu sRGB IEC61966-2.1. Tento převod pak předpokládá nastavení připojeného monitoru také dle standardu sRGB IEC61966-2.1.
Takto typicky pracuje např. MS Internet Explorer.
Plná podpora Správy barev: fotografie se převádí z různých standardů (sRGB, AdoberGB, ProPhoto RGB, atd.) do barevného prostoru monitoru - tedy dle barevného profilu monitoru. Tento převod pak předpokládá nastavení připojeného monitoru do širokogamutového režimu (např. AdobeRGB nebo přímo "Native" - tedy s využitím max. barevného rozsahu monitoru vždy s odpovídajícím profilem - tedy např. profil AdobeRGB pro režim monitoru AdobeRGB nebo např. přímo profil monitoru pro režim monitoru "Native").
S plnou podporu Správy barev a tedy s podporou připojení širokogamutových monitorů počítají např. internetové prohlížeče - jako např.
Google Chome nebo
Safari a chovají se tedy STEJNĚ jako v applovském o.s. MacOSX. (s tím rozdílem, že barevný profil monitoru je ovšem třeba ve Windows nastavit - buď ručně pomocí kalibračního softwaru).
Zvláští kategorii představuje prohlížeč FireFox, který také (podobně jako Chrome nebo Safari) podporuje plnou Správu barev, ALE je třeba ji nejprve aktivovat ! (Nastavením příslušné systémové proměnné "gfx.color_management.mode=2" pomocí příkazu "about: config" v url-řádku Firefoxu a zároveň nastavením proměnné "gfx.color_management.display_profile=C:\Windows\System32\spool\drivers\color\CG2420 Custom 6500K G2.2.icc", kde je uveden adresář s profilem širokogamutového monitoru).
Po instalování prohlížeče FireFox je proměnná "gfx.color_management.mode=0" nastavená tedy standardně na hodnotu "0" - protože v okamžiku instalace ještě není znám profil širokogamutového monitoru - a tím je Správa barev prohlížeče FireFox po jeho instalaci VYPNUTA !
Integrovaný prohlížeč obrázků ve Windows 7/8 pracuje se správou barev stejně, jako internetové prohlížeče, tj. konvertuje fotografie různých standardů (sRGB, AdoberGB, ProPhoto RGB, atd.) do standardu sRGB IEC61966-2.1.
POZOR: Integrovaný prohlížeč obrázků ve Windows 10 překvapivě se Správou barev nepracuje vůbec a tak nějak tedy automaticky předpokládá, že jak obrázky, tak monitor odpovídají svým barevným rozsahem pouze standardu sRGB IEC61966-2.1 (tady Microsoft jednoznačně zaspal ...)Nejrychlejší cesta k tomu, aby se barvy na širokogamutovém monitoru reprodukovaly v systému Windows 10 správně, je tedy nakalibrovat monitor dle standardu sRGB IEC61966-2.1 a tedy změnit jeho barevný rozsah tak, aby odpovídal výchozímu nastavení správy barev operačního systému Windows.
Pak bude vše fungovat, jak má a pouze ve speciálních případech, kdy např. fotografická data budou obsahovat některé barevné tóny mimo barevný rozsah sRGB IEC61966-2.1 pak monitor přepnout do režimu s větším barevným rozsahem - např. AdobeRGB, ProPhotoRGB, atd. a zajistit také odpovídající změnu barevného profilu ve správě barev operačního systému. V tomto speciálním případě je pak vhodné takovéto fotografie nahlížet zásadně v programech s plnou podporu správy barev - tedy ve fotografických prohlížečích, jako je např. Adobe PS/LR, ZONER PSX, atd.
MacOS pracuje s 10-bit vystupem, asi tedy ma primo ovladace v systemu (jak pisete).
Já jsem zmínil, že by MacOSX musel pracovat s ovladači grafické karty Intel HD Graphics 530 dodanými od společnosti Intel a VLASTNÍ 10-bitovou knihovnou OpenGL, která by byla tedy přímo součástí operačního systému MacOSX a že o tom silně pochybuji.
Výrobci operačních systémů si obvykle nepíšou vlastní knihovny pro vykreslování obrazových pixelů pro speciální grafická rozhraní jako je DirectX nebo OpenGL, ale pouze pro grafická rozhraní, které využívá jejich operační systém (tzv. API-rozhraní).
Na obrazovce kterou sem poslal bude zobrazen vystup do monitoru, protoze 30-bit hloubka je i u DELLu. System pracuje s gamma krivkou v 1024 stupnich, tedy 10-bit vystupem. Jak u monitoru EIZO tak i u DELLu. Prikladam obrazek.
Snímek obrazovky 2017-03-02 v 7.31.14.png
Snímek obrazovky 2017-03-02 v 8.02.43.png
Ano, operační systém tyto informace píše, ale to NEZNAMENÁ, že např. monitor Dell 2408WFP je schopen realizovat 30-bitový přenos a už vůbec ne svém DVI-D - Single Link (19-pin) rozhraní.
Jak jsem již zmínil, DVI-D Single Link rozhraní bylo principiálně navrženo pro přenos RGB 3x8 bitů obrazových pixelů a to pomocí tří tzv. "rozdílových" TMDS-párů pracujících s určitým nastavením taktovacího kmitočtu (TMDS-CLK), který je roven taktovacímu kmitočtu jednotlivých zobrazovaných pixelů (PIXEL-CLK).
Pro případ přenosu RGB 3x10 bitů nebo RGB 3x12 bitů atd., pak bylo do budoucna počítáno se zapojením dalších tří TMDS-párů, které by se pro přenos této informace využily.
Varianta DVI-D, která využívá šesti TMS-párů pro přenos obrazové informace, se pak označuje jako DVI-D Dual Link a poznáte ji dle plně osazeného DVI-D (25-pin) konektoru.
Nutno podotknout, že rozhraní DVI-D Dual Link se v praxi spíše hojně využilo s příchodem monitorů s ultravysokým rozlišením (2K/4K), dokud se na monitorech plně nerozšířila nová modernější rozhraní: HDMI nebo DP.
Později přišlo rozhraní HDMI typu A (19-pin), které je z hlediska přenosu obrazové informace plně kompatibilní s rozhraním DVI-D Single Link (19-pin) a HDMI typu B (29-pin), které je z hlediska přenosu obrazové informace plně kompatibilní s rozhraním DVI-D Dual Link (25-pin)
A protože výrobci TV často osazovaly svá zařízení (s rozlišením 1366x768, 1280x720 a 1920x1080) pouze levnějším konektorem HDMI typu A (kompatibilním s DVI-D Single Link), vznikla samozřejmě otázka, jak na těchto zařízeních přenést více, než 3x8-bitů pro reprodukci "Deep Color" dat.
No a technickou odpovědí bylo odpovídající navýšení taktovacího kmitočtu rozdílových párů - tedy vyšší kmitočet TMDS CLK.
Tato metoda se však prakticky nikdy NEUPLATŇOVALA (nepoužívala) ani u grafických karet vybavených DVI-D Single Link výstupy ani u monitorů s DVI-D Single Link vstupy, ale až u grafických karet a monitorů vybavených rozhraním HDMI nebo Display Port.
U monitoru Dell 2408WPF v cenové kategorii do 5.000 Kč vč. DPH by mě proto velmi překvapilo, kdyby výrobce tuto metodu (zvýšení kmitočtu TMDS CLK) pro provozování 10-bit vstupního signálu na DVI-D Single Link portu na svém monitoru použil,
(Není totiž zcela jasné, proč by to měl dělat a na jakou grafickou kartu vybavenou DVI-D Single Link portem a 10-bitovým přenosem by měl monitor vlastně reagovat, když se takové karty pro komerční trh nikdy nevyráběly.)
Ani Váš PC pracující s MacOSX a grafickou kartou Intel HD Graphics 530 NENÍ zcela jistě vybaven konektorem DVI-D Single Link taktovaným s vyšší TMDC-CLK frekvencí umožňující přenos 10-bitového RGB signálu.
A pokud použijete jiný video-výstup, např. DisplayPort a kabel DP/DVI-D Single Link pro propojení s Vaším monitorem, pak mám také velmi dobré důvody silně pochybovat o tom, že by se při převodu DP/DVI-D Single Link zachoval původní 10-bitový RGB signál.
(Muselo by se jednat o speciální kabel DP/DVI-D Single Link osazený speciálním konvertorem - vyrobeným speciálně pro monitor Dell 2408WFP).
Jak jsem popsal výše, je třeba rozlišovat, zda se jedná o rozhraní DVI-D Single Link, které pricipielně bylo navrženo pouze pro 8-bitový přenos nebo zda se jedná o rozhraní DVI-D Dual Link, které více, než 8-bitový přenos umožňuje.
(Z důvodů zachování kompatibility mezi DVI-D Single Link (19-pin) a HDMI typu A (19-pin), pak byla později pro HDMI-rozhraní navžena možnost zvýšit taktovací kmitočet párů TMDS CLK a tím umožnit přenos videosignálů s vyšší, než 8-bitovou hloubkou.)
Vaše odkazy tak pouze informují, že v případě metody "packed pixel = 2 byte per 1 pixel" přenosu obrazové infomace (což je jiná metoda, než zvýšení taktovacího kmitočtu TMDS CLK), lze docílit, že monitory, které také podporují metodu přenosu "packed pixel" umožňují přenášet více než 8-bitová RGB-data, ovšem pouze v případě zmiňovaných monitorů a pochopitelně na rozhraní DVI-D Dual Link (což ani moc nepřekvapí)!
To se ovšem opět naprosto netýká běžných komerčních monitorů, ale více méně speciálních (např. diagnostických) monitorů. např. pro zobrazování Roentgenových snímků
(Seznam monitorů je uveden na str. 5 prvního odkazu:
http://www.nvidia.com/content/quadro_fx_product_literature/TB-04631-001_v05.pdf).
V odkaze jsou zmiňovány např. černobílé 5Mpx monitory pro reprodukci Roentgenových snímků. U takovýchto zařízení se samozřejmě vyplatí jak výrobcům karet, tak monitorů trochu zapřemýšlet a navrhnout speciání metody, jak i na rozhraní DVI-D umožnit např. plynulé zobrazení šedoškály v rozsahu 0-1023 (10-bit) nebo dokonce 0-4095 (12-bit).
Běžné komerční monitory (kancelářské, fotografické/video, herní, atd.) metodu "packed pixel" nepodporují a pokud by tedy takto zakódovaný video-signál přijaly, tak by se na nich pochopitelně nic nezobrazilo (v lepším případě jen nějaká chybová hláška).
Je však dobře, že jste tento příklad zmínil, protože z něho je ještě více patrné, jak obtížné (a nesmyslné) by bylo, aby se výrobce kancelářského monitoru za 200,- EUR snažil navrhnout jeho elektroniku tak, aby na svém DVI-D Single Link portu byla schopna reprodukovat např. RGB 10-bit data.
Opět je to tedy podpůrný argument pro to, že uváděný monitor Dell 2408WFP s největší pravděpodobností (hraničící ovšem s jistotou) reprodukci
10-bitových RGB dat na svém DVI-D Single portu NEPODPORUJE !Ostatně - pokud máte ještě sám i po této rozsáhlé (a pomětně odborné) debatě pochybnosti, pak je možné se obrátit s dotazem ohledně 30-bitového přenosu a jeho podpory na monitoru Dell přímo na výrobce. (Ten sám ovšem nic takovéh neuvádí a osobně by mě velmi překvapilo, kdyby se tak důležitou vlastností nikde nepochlubil a nikde ji nezmínil
)
Při zatržení možnosti "30-bitové zobrazení" v programu Adobe PS došlo pravděpodobně pouze ke změně interního vykreslovacího algoritmu,
Abych vyloucil tuhle moznost, napr. simulace 10-bit pomoci pridani sumu, klamani zraku pomoci softwaru od Apple nebo Adobe atd..
Vyzkousel jsem si stejny testovaci obrazek v systemu W10 pomoci graficke karty Quadro K2000M. U EIZO sel zapnout rezim 10bpc v nastaveni ovladacu od nVidie. Testovaci obrazek 8-bit vs. 10-bit odpovidal.
U DELLu neslo nastavit 10bpc. Takze pod Windows nejde softwarove zprovoznit 10-bit vystup u 8-bit monitoru.
U MacOS tohle jde a prakticky zobrazuje to prechody stejne jako u 10-bit monitoru.
Sám jste si tím v podstatě ověřil, že ve Windows 10 a aplikaci Adobe PS, není možné na monitoru Dell 2408WPS realizovat 30-bitový přenost dat, zatímco na monitoru vybaveném 10-bitovým DP-vstupem (např. EIZO CS270) to možné je.
V případě operačního systému MacOSX jste pozitivní změnu v případě zaškrtnutí 30-bit režimu v programu Adobe PS viděl na obou monitorech - ať už se jednalo o monitor umožňujícím 30-bitový nebo jen 24-bitový přenos.
Jednalo se však - znovu opakuji - s nejvyšší pravděpodobností pouze o přesnější výpočet dat (= výpočet s vyšší barevnou hloubkou než obvyklých 8-bit) v případě aplikace Adobe PS pracujícím pod o.s. MacOSX.
Chci říci, že dle mého názoru pracují pod operačním systémem MacOSX a s použitou grafickou kartou Intel HD Graphics 530 oba monitory (EIZO i Dell) pouze v režimu 24-bitového přenosu a rozdíly jsou patrné pouze díky změně přesnosti zobrazovacího algoritmu.
(V případě grafické karty Quadro K2000M mám určité pochybnosti, zda se Vám ji pod MacOSX podařilo korektně zprovoznit (nenašel jsem ji nikde na "Compatibility listu" podporovaných grafických karet.)
Na závěr je určitě dobrá otázka, proč aplikace Adobe PS pracujícím pod Windows 10 při zatržení "30-bit zobrazení" nepoužívá podobné zpřesňující algoritmy jako v případě její verze pod operačním systémem MacOSX a místo toho se jen snaží přepnout režim grafické karty - pokud to tedy karta a monitor umožňuje ?Na to by však měli odpovědět spíše odpovědní programátoři společnosti Adobe a Apple.
V každém případě - jak je i též vidět ze složitosti problematiky 30-bitových přenosů - je již asi nyní více více jasné, proč 30-bitový přenos rozhodně nemůže být jen nějaký takový "marketing" a že jeho realizace je za určitých okolností (v případě zpracování a reprodukce fotografií dle standardů pracujícími s velkými barevnými rozsahy) velmi rozumná a žádoucí.
Jak jste ovšem sám naznačil, dnes lze mnohé věci vyřešit i jinak, než jen "hardwarově" na úrovni monitoru - např. zpřesňováním výpočtu na úrovni aplikace dat před jejich reprodukcí na 8-bitových monitorech
/alespoň někdy/.
Je k tomu ovšem zapotřebí mít tu správnou verzi operačního systému a editačního softwaru + také dostatečně rychlý počítač