forum.digineff.cz

Ještě pár i hudebních skladatelů, na které jsem natrefil. A Voskovec a Verich.

Je zde pohřebení i Jan Palach.

Příště něco veselejšího - pohledy od Hradu na Malou Stranu.

Dostat se na Hrad nebylo pro mě nijak jednoduché. Stále jsem byl vracen, že pípám. Klíče, baterka, mince, ... Vždy něco. Nakonec na mobil se zapomnělo. Tašku s foťákem mimo. Ale že by právě ve foťáku mohlo být něco ukryto, to zatím nikoho nenapadlo. Navíc prezident byl a je toho času v Ústřední vojenské nemocnici. Klidně jsem mohl být i střelenej.

Tak, a je to! Zbývá ještě svést to na neočkované, aby si to s nimi očkovaní vyřídili třeba ručně a přesvědčili je, aby se dobrovolně nechali naočkovat.

https://olomoucky.denik.cz/zpravy_regio ... bBPRkHvb3Y

Tož raději něco veselejšího, ještě z podzimu na Hradě.

Výhledy ze zahrady Na Valech, Plečníkova vyhlídka

Bylo nádherně, takže jsem se s vycházkou trefil.

Pokračuji, abych se zpětně kochal krásnými výhledy ze zahrady Na Valech.

Až na jednu výjimku vše krásně upravené.

Vyhlídky mě opravdu okouzlily, takže jsem se toho snažil co nejvíce nacpat do konzervy na paměťovou kartu, která je v tomto případě praktičtější než moje paměť.

Tak to při prohlížení fot mohu částečně znova prožívat, podobně jak to prý dělají Japonci
Pokračování příště

Když vidím krásu naší Matičky, vzpomenul jsem na výlet do Budapešti, byli jsme na Rybářské baště a průvodkyně se krásami rozplývala...
Nevydržel jsem a povídám, kdepak, Praha je Praha...
Moc se to slovenské průvodkyni asi nelíbilo...

Jaryn píše:Tak to při prohlížení fot mohu částečně znova prožívat, podobně jak to prý dělají Japonci
Pokračování příště

Proč jen Japonci??? Já s mojou se neustále rádi vracíme fotkami i sestřihaným videodokumentem k našim vejletům a čím starší document, tím jsme mile překvapenější , asi jak člověk zapomíná...

Doplněno: jen neobdivujeme přelidněný velkoměsta , ale přírodu!!! (Krkonoše, Jeseníky, Šumavu, nejvíc však velehory jako Tatry a Alpy!!! ) FOTO-příloha: Tatry - Baranec a moje "maličkost" - unavenej, ale šťastnej a za ty výhledy to stojí týrat tělo! A až se tam už nevyškrábu, budu už jen koukat na fotky

Edo, je to trochu jinak. Japonci mají málo času, tak vše jen v rychlosti proletí, ale o to více fotí. A teprve doma vše zpětně díky fotkám prožívají. Ty jsi určitě Tatry jen tak neproletěl, užíval sis přímo na místě samém.

Prahu nepovažuji za přelidněné město. A navíc je to město, které je hodně různorodé. Není to jen Hrad a Václavák, ale je tam i příroda. Já stačil zatím několikrát kolem Rokytky v závěru různými směry, Divoká Šárka je nádherná, Hostivařská přehrada, kolem Vltavy v okolí Modřan, kolem Vltavy z Dolních Chabrů nebo Tróje směr Řež u Prahy, spousta převozů, ostrovů. Vše ještě jsem nestačil projít.

Samozřejmě že příroda je krásná. Ale je to příroda. Města, stavby jsou dílem lidí. A Praha se opravdu podařila. Takže budu pokračovat dál Pokud se ti Praha nelíbí, nikdo tě nenutí se na ta fota dívat.

Omlouvám se, pokud v zápalu boje jsem omylem něco dal dvakrát či vícekrát

Zahradu Na Valech jsem spíš proběhl podobně jako ti Japonci. A plně je chápu. Stanovat jsem v té zahradě nemohl

Edo, neboj se blížím ke konci Už je vidět i Kramářova vila.

Blížím ke Starým Zámeckým schodům a kontrolnímu stanovišti. Zámecké schody jsem však minul, zkusil jsem to příjezdovou komunikací Na Podyši, kde jsem nikoho nepotkal. A tím skončila má procházka.

Nene , Praha se mi líbí - jen někde! Ta stará Dřív (za socíku...) byla Praha rozbitá , samé bednění aby nepadala lidem na hlavu omítka.... a soudružky učitelky mě táhaly jen po hradě po metru...

A dnes jsem zase ve spěchu poznal jen sídliště a tunely, a přeplněné magistrály a ucpaný okruh...

Ale mladej fotil v Praze nedávno když byl na školení i přírodu a otevřel mi oči! To jsem ani nevěděl, že je tam i tolik krásné přírody - zejména botanická zahrada mě zaujala krom ZOOO a park s rybníky

A není na té poslední fotce ta lávka co spadla?:

Edo, lávka spadla už dříve, teď je tam už nová. I po té jsem se už prošel do nádherné Stromovky. Ta fota jsem tu určitě dal. I starou lávku a i lávku spadenou, po které jsem šel pár dnů před jejím pádem. Místo lávky fungoval převoz, který kvůli silnému proudu byl jištěn ještě lanem. Také tu někde budou fota i z toho přívodzu. Na Stromovku jsem zapomněl, ale posledně tam bylo opravdu moc lidí. Kolem Rokytky je to někde jako džungli. A najednou se vynoříš třeba ve starém Hloubětíně u metra. Tedy je potřeba přejít kopec kolem střelnice. Nebo rybníky směrek k Černému Mostu. Či Hrdlořezy. To jsi jako na vesnici a ne v Praze. Takových míst je tam plno. Botanická zahrada je umělá, ještě jsem tam nebyl, byť jsem kolem ní několikrát jel shora (Bohnice), tak zdola (Trója). A nad Trójou jsi také jako na vesnici. A v Praze jsem viděl i ovce, slepice a kozy. Centrum krom Hradu mě už nijak netáhne. Snad ještě Staromák a kolem, Kájův most, Malá Strana, Kampa, aler i arky na Letné, kolem Petřína, letohrádku Hvězda, Lanronka, Bílá Hora, ... Ale stále je hodně míst, která ještě neznám. A v tom je to kouzlo Prahy, že je stále co objevovat. A ani pohled z okna přes zoom v noci nemusí být nezajímavý. Fotím jen z ruky, ale mám už připravený stabilnější stativ od staré kamery SONY. Je lae težší, na procházky ho určitě tahat nebudu. Jen ho možná vyzkouším a zase schovám.

Jo Trojská lávka stará, znám. V pozadí Podbaba s hotelem Internacional. Mám projité pěšky přes Stromku i kolem to rybníčku. V botanické zahradě jsem ještě nikdy nebyl, je to moc strojené, ale někdy se tam podívám, když to všichni tak chválí. A také příliš moc lidiček. Nad tou zahradou je to jako někde v pohraničí, staré chaloupky. Dole pro změnu luxusní vily, běloruská ambasáda, a jiné. Prošel jsem vše pěšky.
Tatry byly také nádherné, ale ty stvořila příroda, ne lidé.