Dál jsem raději nešl, byť jsem tam kdysi týden či dva týdny byl služebně na OKB. Ale to je už hodně dávno. V tu dobu se dělilo Československo a já občas ze zvědavosti diskutoval před parlamentem. Se slovenskými poslanci opravdu nebyla rozumná řeč. Bylo prostě marný. Ubytovaný jsem byl v této budově s jedním MUDr. z Bratislavy z Kramárou. I on pořád, že je pro rozdělení, že je zneužíváme, přesunuli jsme tam prý neekologickou výrobu a pod. Tak jsem oponoval, zda i výroba televizorů je neekologická. Prostě to nemělo smysl.
Jsem rád, že jsem měl možnost poznat i jiné prostředí, než by mi umožnilo mé mizerné vzdělání
Okolí se docela změni. Pak jsem autobusem sjel do Podolí a pak tramvají na svoji základnu.
Život je boj, boj, který je předem prohraný. Přesto musíme stále bojovat.