Fauveho kavárna a jiná pohostinská zařízení

[Fauve]

Onehdy na Lysé, jsem kouknul směrem k Tatrám, no někde je tam v dáli tuším

[gustav]

Jo, na Žermanické přehradě se mi vždy moc líbilo. Když byly děti malé, často jsme tam s nimi jezdili.
Manželka tehdy pracovala na odborném učilišti TŽ a to tam mělo stanové rekreační středisko. Ach jo, bylo to už dávno,
děcka jsou z hnízda pryč ... . Čas nezastavíš .
A kino Kosmos zůstalo jediným kinem v Třinci, bylo tu ještě kino Hutník u ev. kostela, ale po r.89 také zavřelo. Ale pořád nemohu
sehnat jeho fotku z dob minulého režimu .
Teď tam je sborové nebo pěvecké sdružení Slezské církve evangelické a.v. (mám dojem, že ten název není přesný, zjistím si to).
Pěkně to celé přestavěli, vevnitř mají pěkný sál, který využívají pro různá vystoupení, přednášky apod.
A musím uznat, že kulturní stránku ani v nejmenším nezanedbávají a tolik parkujících aut, jako při jejich různých akcích svědčí o tom,
že se jim to daří a docela tomu fandím. Zrovna včera jsem šel kolem s vnučkou, když uviděla maketu zmrzliny před kavárničkou, kterou
tam také mají, tak jsem ji jednu zmrzku musel koupit. A musím říct, že tu kavárničku mají fakt pěknou .
Také pamatuji časy, kdy v hospodách, kavárnách, u holiče atd. visely na takových "konstrukcích" s rukojetí noviny - ono všechno bývalo
takové klidnější a pohodovější. Když jsem se oženil, tak až asi za 7-8 roků jsme si dali žádost na pevnou telefonní linku a do měsíce jsme ji
měli (samozřejmě po známosti, náš společný kámoš tam pracoval ). A to jsem si myslel, jak jsme technicky pokrokoví .
Dnes má u ucha mobil skoro každý, někdy ještě neumí pořádně číst, ale dnešní mobil ovládá suverenně .
No na dnešek toho fňukání stačí, musím si něco nechat na příště .

[kalous]

Železárny Třinec v roce 1922 .
Třinec 1950
Kino nemám

[Fauve]

Umře jeptiška, dostane se do nebe, čeká frontu u apoštola kde se třídí příchozí, přijde na řadu.
Apoštol: "Sestro hřešila jste?"
Sestra: "Ne ani jedenkrát."
Apoštol: "Ani myšlenkou?"
Sestra: "Ani jedenkrát."
Apoštol: "Tak běžte tamhle za obláček a tam dostanete křídla."
Sestra: "A budu anděl?"
Apoštol: "Ne husa."

[gustav]

Fauve: Petře, poslal jsem ti SZ, doufám, že došla, trochu jsem se s tím motal .
Byla to má první poslaná SZ .

Kalous: a díky. Vidím, že asi čerpáme ze stejných knih .
Viděl jsem tvé příspěvky na jiných vláknech, ale nemohu si vzpomenout, jestli se v nich vyskytlo tvé místo bydliště.
Něco mi v hlavě šrotuje, ale Třinec mi z toho nevychází .

[Fauve]

Gustave, mám smůlu nic nepřišlo . Taky jsem to poprvé musel asi dvakrát natrénovat .
Kalous, ještě v lázních? Tu přezdívku máš doufám po tej hezkej sově a ne po bývalém ministrů financí
Ráno v pět, oči slepené nevidím na víc než na 20 centimetrů, ale osmanovo kafe v kavárně Skype musí být , sice tu mám kapku moc káblů a nabíječek, ale to je bordel, který patří k věci.

[gustav]

Petře, po dalším pokusu - dostal jsi tu SZ teď ?

[Fauve]

Petře, po dalším pokusu - dostal jsi tu SZ teď ?

nic

[gustav]

Petře,
tak to zatím nechám tak a večer to odeslání "nastuduji" .
Abych jen nepsal, tak nějaká fotka - hospoda to není, ale městský úřad.
Jak ta z roku 1960, tak ta barevná jsou focené z vůbec prvního "věžáku" v Třinci.
Tehdy to byl fakt věžák, dnes jsou obyčejné paneláky vyšší .
A protože mě nikdo na střechu toho věžáku nepustil, tak i ta barevná fotka je z knihy, bohužel .

Jo a na té staré fotce vpravo, jak je ta klikatá cestička a ty první domy po její levé straně, tak u třetího domu v té
době běhala jako předškolní dítko má budoucí manželka. Já jsem už hrdě nosil na zádech školní brašnu .

[Fauve]

Gustave, nezoufej historie je i z knihy dobrá , pokud bys potřeboval s tím SZ pomoct, tak jsem ti poslal tel. číslo

Chladné podzimní ráno na Volze, hustou mlhu proráží člun, na zádi sedí těhotná Marusja a vesluje proti proudu. Na přídi leží Ivan a spokojeně pokuřuje dýmku. V tom je míjí jiný člun, na něm vesluje Kuzma a volá: "Kampak Ivane , takhle brzo po ránu?" Ivan vyndá z úst dýmku, rozvážně vyfoukne kouř a prohodí: "Ale, kam bych jel, vezu manželku do porodnice."

[Fauve]

Dnes zase na chvilku na Frýdecké náměstí. Už v 19. století stál na náměstí Hotel & Cafee Silesia. Po převratu v roce 1948 byl zrušen původní účel stavby, snad pro původní německé majitele, snad proto, že v těsném sousedství stála Zámecká restaurace. Obnoven původní účel byl až v tomto tisíciletí. Chodím do Caffe Silesia rád. Mají otevřeno od 7. hodiny ranní. Sjednával jsem tam obchody se svými zákazníky a dá se tam platit kartou

[Fauve]

Přeji hezké ráno, k hezkému ránu patří úsměv:
Na medicíně vede profesor přednášku o sexuálních anomáliích u mužů. Na konci hodiny prozkušuje látku. Ptá se: "Jak říkáme muži, který chce, ale nemůže?" "Impotent" odpovídají všichni sborem."A jak říkáme muži, který může, ale nechce?" Rozhostí se hrobové ticho. Najednou vzadu vyskočí jedna studentka a začne křičet: "Hajzl je to! Hnusnej hajzl!"

[Fauve]

Jak už jsem se zmínil u Kaffe Silesia, hned ve vedlejší budově sídlí Zámecká restaurace, za totáče se neřeklo jinak než Dancing. Po převratu mnoho let fungovala jako Zámecká restaurace. Nyní má na průčelí nápis Buffalo. Navštívil jsem ji ještě v dobách, kdy se jmenovala Zámeckou restaurací a vzpomínám si, že mi tam chutnalo.

[Fauve]

Přeji dobré ráno

Muž je důvěřivější než myš. Každý ví, že manželství je past..., a přece skočí na špek.

[Fauve]

Jako každé větší městečko na Severní dráze císaře Ferdinanda i naše slezská část souměstí má svou nádražní restauraci. V mládi jsme tam s kamarády chodívali na hovězí guláš (mnohdy i týden odleželý) a 10°pivo za 1,70 Kčs. Bývala otevřená od šesté ráno do třiadvacáté hodiny večerní. Nedávno jsem šel kolem v devět večer a zavřeno .

[Fauve]

Přeji hezké sluníčkové ráno

Inzerát v časopise Český rybář:
Hledám hodnou ženu, která umí uklízet, šít, kuchat ryby, hledat žížaly, a která vlastní dobrý rybářský člun s motorem. Prosím poslat foto člunu a motoru.

[gustav]

Petře, ty fórky jsou .
Tak tuto budovu trochu znám (pochopitelně jen z venku) - když jsem občas jel autobusem do F-M, tak zajížděl i k nádraží.
Ale už jsem tam nebyl minimálně 15 let .
O restauraci v bývalé záložně jsem už psal, teď ukážu dva domy, které jsou na ni "nalepené". V tom posledním růžovém mají
ordinace tři lékaři, kteří ho i vlastní.
Na staré fotce je stejná scéna z roku 1929 (nebo 30 podle data na fotce, jestli to datum je).
Já teď u počítače sedím málo, máme doma na dva týdny skoro 3-letou vnučku a to je fakt zahul .
Já nějak nemohu pochopit, jak jsme zvládli kdysi 2 děti, které byly tehdy naprosto stejné a to jsem dělal na směny .
Chvilku neposedí, kočárek s panenkou ji nezajímá, pořád vytahuje vařečky a musím s ní šermovat (podle ní mecovat )
a vymýšlí další a další blbinky.
Asi to bude věkem - už se těším, až si pro ni dcera se zeťákem přijedou. Ale stejně vím, že za dva tři dny se mi po ní bude
stýskat a budu si říkat, že by zase mohla přijet . Tak je to vždy, když odjede.

[Fauve]

Gustave, fotečky príma, možná na domech přibyly komíny a nezapomeň, že ze všech činností je nejduležitější babičkovat a dědečkovat. Jen počkej až za pár let, raději místo k dědečkovi pojedou někde s kamarády pod stan, jak ti bude líto, že tě zanedbávají .

[Fauve]

Horko, že se na cestách roztéká asfalt. Jediná rozumná činnost, ležet ve vodě a popíjet u toho extra hořký radegast. Tak k té nádražní restauraci, stále méně cestujících si dáva na posilněnou guláš (a taky kdo by ho konzumoval, když není "odleželý") a stále více čeká na svůj spoj jen s láhví či sklenicí piva v ruce. No s také už není u vlakového nádraží, nádraží autobusové. To se přestěhovalo za koleje. No a štamgasti z Nádražní restaurace se přestěhovali o 100 metrů dál do pivního baru trefně nazvaného Čekanka

[Fauve]

Přeji hezké ráno a usměvavý den

Do kupé v rychlíku vrazí v krajním rozčilení pan. "Prosím vás," naléhavě se obrací na cestující, "pojďte někdo ihned ke mně vedle, má tchyně chce skočit z okna, pojďte a pomozte mi!" "A jak vám mám pomoci?" "Za nic na světe nemůžu to pitomé okno otevřít!"