Ahoj, počasí na ho.vo

.
Petře, když ženské můžeš, tak to je

.
Jindro, mě vaření bavilo než jsem se oženil. Ale i potom, když děti byly malé. Třeba jsem poslal ženu s dětmi v kočárku na procházku
(v kočárku byl syn a dcerka už šlapala, když se ale unavila, klidně do toho kočárku vlezla také), tehdy byly kočárky prostorné
a lehké, ne ty těžké minikočárky, ve kterých si děcko křiví páteř už od kojeneckého věku. A já jsem třeba smažil řízky. Dokonce
jsem dovedl uvařit dětem krupičku

.
Ale později mě to už bavit přestalo, dokonce se mi teď nechce ani naškrábat brambory, ale občas se přemohu

.
Když už si musím něco udělat k obědu sám (třeba když je žena u dcery), tak to skončí tím, že si ohřeju
nějakou klobásu nebo párek, v lepším případě to skončí hemenexem, ale to musím mít fakt dobrou náladu

.
Ale co dělám rád, je nakládaní utopenců, při tom si mohu trochu zaexperimentovat

. A ještě raději je jím

.
A přidám něco z filmu ...