Vyvolávání chemickou cestou vs. Tisk

[milancech]

Mohu se prosím zeptat ohledně "vyvolávání" vs "tisku" fotografií,oboje míněno ve fotolabu. Čemu dáváte přednost a proč. Jedni se chlubí chemickou cestou, jiní supermoderním tiskařským strojem. Dá se říci obecně, že je jedno z toho lepší nebo jiné než to druhé? Děkuji

[ODSakEda]

Mohu se prosím zeptat ohledně "vyvolávání" vs "tisku" fotografií,oboje míněno ve fotolabu. Čemu dáváte přednost a proč. Jedni se chlubí chemickou cestou, jiní supermoderním tiskařským strojem. Dá se říci obecně, že je jedno z toho lepší nebo jiné než to druhé? Děkuji

No, já dávám přednost "mokré" cestě! (asi myslíme to samé tou chemickou) A proč?

1. záleží sice na kvalitě převodníku (měl jsem i špatnou zkušenost, v počátcích digifotoaparátů, s FOTOP-em a jimi používanýma Minoltama a sice levnýma pohlednicovejma fotkama, ale fádní nezařívé, temné a neistré - přičítal jsem to zprvu digikompaktu, ale uspokojil mě až CEWE a kdysi používaná papír Kodak Gold Pro, což už dávno bohužel není pravda ) , nicméně dobrý fotopapír nemá tolik omezení odstínů barev jako barevný tisk s konečným omezeným počtem barevných trysek a limitem ostrosti rozpitím sousedních mikropek. To u opticky pouze osvětlovaného papíru nehrozí a limitující je pouze jemnost světlocitlivých zrn na povrchu. (a, opakuji, kvalita teho převodníku - asi v principu jakési speciální dataprojektoru?)

2. Trvamlivost!!! (Cena kvalitního tisku - jemnost a rozsah barev natož trvanlivost a UV odolnost, je většinou dražší.)

K tisku se uchyluji pouze při potřebě velkoformátu - plakátu, to ani fotocestou moc nende (málokdo to dělá natož barevně) a cena by paradoxně byla vyší (neb málokdo požaduje mokrou cestou velký formát, ale tisk velkoformátu je častější, což jej zlevňuje), ale u velkých plakátů (A2, A1) nepočítejte s fotokvalitou (jemnost odstínů barev) :-/

[Stanley 900]

Dělal jsem si několik roků u kolegy, když ještě fungoval lab Kodak, 20x30 cm fotky na papír Kodak Endura mat, v té době nejlepší co měl.
Nebo u druhého kolegy na zařízení Fuji. To bylo znatelně s horším výstupem, ale spíše vinou nastavení labu.
Potom jsem zkoušel termosublimační laby různých výrobců, včetně termosublimační Mitsubishi.
Zařízení Kodak "chemickým procesem" vycházelo nejlépe. Neplést s vyvoláním fotek.
Lab CeWe - Foto lab, termosublimační kiosky - otřes, dobré tak na obrázky z mobilu, kde to stejně nikdo nepozná,
že to je ujeté barevně a nemá to detaily.
Obecně termosublimační mi vyšly nejlépe doma na tiskárně Canon 10x15 cm, asi proto, že to mám sladěné s programem editačním,
jinak více, či méně termosublimační nepoužitelné na vážnější práci.
Potom jsem zakoupil tiskárnu Canon Pixma Pro-10 S, desetiinkoustovou s pigmentovým inkoustem.
Přímé porovnání Kodak vs Canon Pro-10 S se stejným souborem, Canon má lepší výstup, barvy přesně podle představ,
lepší detaily, celkově působí 20x30 cm fotka z Canonu na papír Pro Luster polomat a nebo na Platinum Pro - lesk,
lépe, radost se na takové fotky dívat.
Ovšem předpoklad je, mít zdroj kvalitní a zkalibrovaný monitror s tiskárnou.
Za mě jednoznačně: v labu mě už neuvidí.
Dělal jsem A3 a A4 fotky a A3 kalendář lidem z fotek mnou nafocených.
Fotky jsem dělal doma, kalendář u kolegy v labu na Fuji - tedy mokrou cestou, kvůli kroužkové vazbě,
opět na první pohled znatelný rozdíl ve prospěch Canonu Pro-10 S.
Nicméně na cenu kalendáře A3 jako od kolegy bych se nedostal, ale fotky jsem si vychutnal při tisku doma všechny.
Fotky lidem do labu nesvěřím.

Tisk na 10ti a více inkoustových strojích v režimu XPS 10 bit jako Adobe RGB, má daleko více odstínů,
než ošizené laby 8 bit a to si piš, že se s tím v labu nebudou párat na 10 bitů. On to většinou ani lab neumožňuje.

[Stanley 900]

Trvanlivost a odolnost proti UV je u papírů Pro Luster a Platinum Pro a inkoustů Canon Lucia a Lucia Pro okolo 80ti roků pod sklem.
Nemá cenu řešit. Na rozdíl od dávno po třech letech vybledlých fotek z labu a nebo klasickým vyvoláváním dříve.