Doporučuju vůbec se nezaobírat nějakými hodnotami ppi, zvlášť generovanými programem, např. 72 ppi, 100 ppi atd. To se opravdu týká jenom monitoru a tomu je úplně jedno, jestli zobrazuje skenovanou fotku nebo fotku z digitálu. A řeší někdo u fotek z digitálu nějaké ppi? Asi ne...
U skenování je zažitá veličina dpi a týká se "hustoty" výsledného skenu, což ve výsledku určí jeho pixelové rozměry. U kinofilmového políčka, které měří na délku cca 36 mm, což je v přepočtu asi 1,42 palce, znamená sken o hustotě 3200 dpi vytvoření obrázku o délce 4535 pixelů (šířka bude při poměru stran 3:2 3024 pixelů), což nám dává klasický digitální obrázek jako ze 14ti megapixelového fotoaparátu. To je celá věda a nemá smysl se nějakými hodnotami ppi vůbec zabývat. Dostáváme fotku, která bude mít při zavedené solidní hustotě tisku 300 dpi rozměry cca 38 x 26 cm, čili téměř A3 formát. Jakákoliv argumentace s ppi nízkých hodnot je pouze zbytečně matoucí a má co dělat pouze s rozlišením imaginárního monitoru, což v praxi nikoho nezajímá. Luper chtěl asi napsat, že skenováním ve vyšším rozlišení (což lze nastavit) a následným softwarovým zmenšením naskenované fotky v nějakém editoru dosáhne lepšího výsledku, než samotným skenem v nižším rozlišení, který bude mít fyzicky stejné pixelové rozměry, jako ta zmenšená fotka ze skenu o větším rozlišení (nastavení dpi). Což je pravda a zase tu platí analogie s klasickým digitálním foťákem, kde (dobře) zmenšená fotka z plného rozlišení vypadá na monitoru líp, než originál vzešlý ze čtvrtinového rozlišení nastaveného už ve foťáku.
Závěr: Na nějaké hodnoty ppi, které ukazuje software, úplně zapomeňte, v praxi to není k ničemu. S tou Reflectou bych skenoval v rozmezí 2400 - 3200 dpi, víc nemá smysl a větší rozlišení je pouze softwarové zvětšení, což lze kvalitněji provést samostatně v programu na úpravu fotek.