Josefe38 to PUAZO 5 zřejmě ještě nedorazilo ...a už ani nebude, jsme přece v NATO, takže jsi to vyhodnotil špatně
..a onuce jsem také zažil, ponožky snad byly až ke konci ZVS, samozřejmě že do polobotek se onučky nemotaly
, okované půllitráky byly na slavnostní přehlídkový pochod ...aby to dunělo
. Seděti si tam ráčím uprostřed, jak mi trčí z hlavy ten 100mm kanón, půllitráky mám jako lehkou obuv, kanady s gumovou podrážkou byly při zamaštění na taknu na zabití se. Nalevo jsou naši "mladší soudruzi vojíni", doprava - jak se na to hledí, jsou stejně postižení mazáci, také prodloužením. S tímhle T-54 byly dost problémy, protože měl nerovnoměrně vytahané pásy a nešlo seřídit napnutí pásů, na cvičáku to nějak jezdilo, na jedné straně byl pás potom o článek delší..(nebo na té druhé o jeden kratší )- tedy jiný převod !! a na silnici to byl zdroj potíží!! Když jsme s tím jeli, už v prodlouženém čase "cvičně válčit na Doupov" - z HK jely tanky po ose !!, tak to byl zážitek, protože to jezdilo " v obloucích" a na silnici bylo nutno se vrátit opačným zatočením ...a další zatáčka o větším poloměru a znovu zpátky. Neprozřetelně jsem vystřídal už dost utahaného řidiče- (na fotce 2. zprava) a od Lovosic jsem si za těmi rajčáky opravdu užil, protože "týlová kolona-i s řidičem tohoto tanku" odjela jinudy. Navíc unikal z motoru olej, při každé zastávce jsme hledali, ale nenacházeli závadu, po podlaze bylo plno oleje, motor také celý zablitý, prasklou "pryžovku" tedy hadici...a že jich tam je, jsme našli až po návratu v posádce. Tohle se totiž všechno odehrávalo v nočních hodinách. Kolona se dala do pohybu a než jsme dolili olej a zadeklovali spodní příklopy, tak nám vždy ujeli, pokračovali jsme tak nějak sólově -bez mapy (asi abychom náhodou nevyzradili co se bude dít) "za těmi našimi" podle pokynů regulovčíků. V Chomutově už byla ráno namrzlá silnice a z kopce na dlažbě tank ve skluzu odmítal zatáčet pro narovnání do směru. Po silnicích jsme rozcmrndali skoro 100 litrů oleje, aby nás nakonec před bojištěm jaderným úderem!! vyřadili rozhodčí ...a protože nám zčernala optika - jako
, byli jsme tím pádem pro bitevní vřavu nepoužitelní, ale bylo to jen dobře, aspoň pro tuhle posádku částečně skončily velké potíže. No nebylo to jednoduché, ale všichni jsme to přežili a to bylo hlavní - protože "bojová životnost tanku" je prý okolo 4 minut
. Jak jsem psal předtím - dobře že jsme neválčili doopravdy!!
Než jsem to naklofal, tak už jsou tu připomínky .
Pro Stanley-ho , tohle je T-54A, T-54B už měly úpravu na hluboké brodění, asi do hloubky 6m,. Řidič jezdil přes brod podle kompasu, z vody trčel jen komín kterým byl přiváděn vzduch pro motor, posádka měla dýchače a velitel tanku pomocí periskopu instalovaném v komíně mohl trochu korigovat řidiče, na výfuku jsou při brodění klapky aby při náhodném zastavení do motoru nenatekla voda, takže to pořádně bublalo, ale dalo se to nastartovat i pod vodou!! T-55 mě minuly, přišly do výzbroje později.
Byly také dělány zkoušky na Mácháči s broděním až do hloubky 12m, bojový tank měl komín "jen do 6m". Asi by déle trvala příprava...a ve směru "předpokládaného odvetného úderu" zřejmě ani nebyly řeky tak hluboké i když takové sucho jako nyní nebývalo, nebo by se někde třeba našlo mělčí místo
. Bývalí nepřátele jsou přáteli...a opačně , jako ve filmu Bláznova kronika
, inu to je vojna.
Tak jsem tu udělal aspoň trochu osvětu z nesklerotických vzpomínek
.