Na Hrad jsem chtěl vkročit hlavní branou, jak jsem byl zvyklý, projít Hradem a sejít Starými zámeckými schody na Malou Stranu. Vůbec jsem si nevšiml, že je zde již jen východ. Takže zasáhla armáda, když mi to bylo napřed řečeno anglicky, že je zde pouze východ. Zřejmě cizince považují za větší burany než Moraváky
Nebo tam s Moraváky vůbec nepočítají? Česky mi pak vysvětlil, že je tam pouze východ. Řekl jsem mu, že v tom případě jdu správně, protože jsem šel na východ. Naštěstí to pojal jako můj humor, takže mě nakonec nasměroval vlevo k boční bráně, kde čekalo několik lidí. Netušil jsem, že opravdu je Hrad tak hlídán. Musel jsem projít bezpečnostním rámem. Napřed ale položit foťák na stoleček, vyndat všechny klíče a drobné z kapes. Na stoleček jsem položil i svůj klasický mobil. Zřejmě na takové mobily nejsou zvyklí, takže po mně chtěl, abych dal na stoleček mobil. Musel jsem vysvětlit, že
to je mobil. Asi se každý pyšní jen velkými chytrými plackami
Nevím, ale určitě by si teroristé našli způsob, jak něco propašovat. Třeba v tom mobilu či foťáku. Myslím si, že je to poněkud přehnané, ale nedotažené. Alespoň jsme světoví
U spodního východu opět brána a policie. Bylo mi z toho docela smutno a zkazilo mi to náladu. Pak už jen přes Mánesův most na tramvaj č. 17.
Život je boj, boj, který je předem prohraný. Přesto musíme stále bojovat.