mihla2 píše:p. Charvát: "Z výše uvedených příkladů je zřejmé, že k zajištění cílů kalibrace v případě 1)-3), není stabilizace světelných podmínek okolního osvětlení vůbec důležitá" Moje babička by se mne zeptala "A kde jsi to četl?"
Po čistě technické stránce s informacemi které zde podáváte musím jen souhlasit. Řekl bych ale, že se dopouštíte zásadního omylu. Cílem není nastavení diskrétního zařízení bez ohledu na celý řetězec. Cílem je nastavení celého řetězce. (oko ...;...;...oko)
Váš příklad o dvou přátelích je proto zcela špatný. Jestliže mají identické zařízení a totožně je nastaví na jednom místě. V žádným případě nedostanou doma shodný výsledek jestliže nemají také doma shodné podmínky. Je mi líto, Váš příklad mám za sebou. Jak píšete to nefunguje. Jen souhlasím, že to prvotní nastavení je rozhodně vhodný.
Jinak vidím, že máte silné nutkání vysvětlovat. Je to také můj problém. A oba máme problém v odhadnutí co je pro tazatele únosné. Používáme slovník a hloubku informací které tazatel většinou není sto v daném okamžiku zvládnout Mimo jiné také proto, že náš výklad předpokládá jisté znalosti. Jestli ty znalosti tazatel má, tak se takto (autor vlákna) neptá.
Ostatní prosím za prominutí, už trochu sjíždím do osobní roviny, nebudu v tom pokračovat.
To "mihla2":
Naprosto s Vámi souhlasím, že nastavení (kalibrace) monitoru mají význam pouze při stanovení nějakého smysluplného cíle kalibrace s ohledem na jeho začlenění do nějakého konkrétního pracovního řetězce.
Jinak můj příklad dvou kamarádů, kteří chtějí na dvou různých pracovištích na svých monitorech vidět totéž, je v praxi velmi častým případem a příklad praktického pracovního řetězce, kdy určitá komunita fotografů chce např. sledovat fotografie zveřejněné na určitém fotografickém webovském portále. Nejedná se tedy o nějaký nevhodný naprosto teoretický příklad odtržený od praxe.
Tito fotografové nemají jistě doma stejné světelné podmínky a přesto je tato úloha poměrně snadno řešitelná. Stačí, aby se dohodli na určitém "standardním" nastavení svých monitorů (např. bílý bod 6500K), aby se dohodly na určitém standardu fotografických RGB-dat zveřejňovaných na portále (např. barevný rozsah odpovídající standardu sRGB) a aby důsledně používali pro prohlížení fotografií internetový prohlížeč pracující s barevnými profily svých monitorů (tedy prohlížeč se Správou barev).
V tomto případě platí, že pokud budou mít všichni nastaven bílý bod na svých monitorech na stejnou hodnotu, pak jej budou všichni u sebe doma vnímat stejně a nezávisle na okolním osvětlení.
(když pochopitelně zanedbám efekt, že dva technologicky různé panely nemají nikdy naprosto identický stejný bílý bod, ikdyž kalib.sonda ukazuje stejné hodnoty bílého bodu).
Stačí si udělat malý pokus:
1) Postavit vedle monitoru za denního osvětlení bílý papír a nastavit bílý bod monitoru tak, aby byl naším okem vnímán prakticky jako shoda s bílým papírem .
2) Nyní zatáhnout žaluzie a rozsvítit umělé osvětlení (nejlépe žárovky, aby byl rozdíl co největší) a co se stane?
3) Papír zežloutne s mírným nádechem do červena, zatímco bílou na monitoru bude naše oko vnímat prakticky beze změny jako studenou bílou s mírným nádechem do modra.
(Já vím, Vy tvrdíte, že tyto "pokusy" už máte za sebou a že se Vám při změně okolního osvětlení nejen výrazně změní bílá na papíru, ale též bílá na monitoru, takže papír zůstane prakticky s monitorem stále ve shodě. No, nezlobte se, ale to Vám opravdu nevěřím
Na druhé straně existují pracovní řetězce (úlohy), kdy změna okolního osvětlení má opravdu dramatický dopad.
Je to např, případ, kdy chce fotograf docílit na svém monitoru shody ne s jiným monitorem, ale s papírovou fotografií (s tiskovou reprodukcí obrazu).
Už výše popisovaný pokus naznačuje, že při změně okolního osvětlení + světla dopadajícího přímo na tiskovou předlohu se výrazně mění bílý bod vnímaný lidským okem jako odraz světla od papíru a že je tedy v tomto případě zapotřebí této změně přizpůsobit bílý bod monitoru, na kterém chceme docílit shody.
V praxi tedy opravdu vždy velmi záleží na tom, s čím se má barevná reprodukce na monitoru vlastně shodovat, zda s jiným monitorem, tiskem, nebo s nějakým dohodnutým RGB-standardem - a podle toho pak volit cíle kalibrace.
V případě požadované shody s papírovou fotografií (tiskem) - tady s Vámi naprosto souhlasím - na okolním osvětlení a světlu dopadajícímu na papírovou fotku velmi záleží a proto vznikají ty nekonečné dohady, zda a do jaké míry tento problém řešit v amatérských podmínkách, jinými slovy - jak zajistit stabilní světelné podmínky a jaké by ty světelné podmínky vlastně měly být.
, protože přestože tu konkretní zeď neznám, připadá mě barevně naprosto normální 
, penzista