To: "AlfaBeta"
Dodávají se k fotografickým monitorům "ColorEdge" ICC profily pro AdobeRGB a sRGB, nebo platí obecně platné definice těchto barevných prostorů ?
Pokud je monitor přepnutý do režimu "
sRGB" (= má barevný rozsah vymezený standardem sRGB, atd.), pak je třeba ve Správě barev operačního systému nastavit jako výchozí barevný profil zobrazovače "
obecný ICC profil sRGB IEC61966-2.1"
Pokud je monitor přepnutý do režimu "
AdobeRGB" (= má barevný rozsah vymezený standardem AdobeRGB, atd.), pak je třeba ve Správě barev operačního systému nastavit jako výchozí barevný profil zobrazovače "
obecný ICC profil AdobeRGB (1998)"
Pokud je monitor přepnutý do režimu "
Custom" (= pracuje s maximálním barevným rozsahem daný typem použitého LCD-panelu), pak je třeba ve Správě barev operačního systému nastavit jako výchozí barevný profil zobrazovače "
ICC profil monitoru"
Co se skrývá pod položkou Color Mode: CAL1 (když monitor je připojen přes DVI), existuje k této kalibraci nějaký ICC profil, který by se dal aplikovat ve správě barev, nebo jsou to prostě jen vynulované hw registry bez dat, které je třeba teprve "naplnit" při kalibraci sondou ?
Dokud není monitor pro příslušný vstup nakalibrován, pak režim "CAL1" nemá žádný použitelný praktický význam a proto se nedoporučuje monitor v tomto "nedefinovaném" režimu používat.
A do budoucna, pokud by po čase potřeboval monitor překalibrovat, umožňuje systém při kalibraci "opravit" hw data pro předvolené profily (AdobeRGB, sRGB) tak, aby monitor "ukazoval jako nový" bez toho, že by bylo třeba vytvářet pro tyto režimy ICC profily a ty ládovat do LUT v počítači ?
ANO - oprava přednastavených továrních režimů je možná a poměrně jednoduchá. Předpokladem je použití podporované a ověřené referenční kalibrační sondy a spuštění příslušné funkce v programu ColorNavigator.
Prosím, opravte mě, pokud se mýlím, ale předpokládal jsem, že kouzlo hw kalibrace spočívá v tom, že korekční hodnoty se uloží trvale do elektroniky monitoru a pro standardní barevné prostory se nemusí již vytvářet specifické ICC profily v počítači. Mimo jiné i proto, že LUT v PC je osmibitová, zatímco LUT v monitoru pracuje s větším počtem bitů (16) a tedy větší přesností.
Předně je třeba si ujasnit, jaký je vůbec smysl kalibrace (= proč se vůbec kalibruje):
Smysl a význam kalibrace by se dal rozdělit na dvě části:
1) ZMĚNA (NASTAVENÍ) požadovaných obrazových parametrů monitoru dle nějakého vzoru (tím vzorem může být jiný zobrazovač, tiskárna nebo třeba fotografický standard - tedy jakási "norma"). Jedná se obvykle o změnu obrazových parametrů, jako je:
jas,
průběh tonální křivky /koeficient gamma/,
bílý bod,
kontrast,
barevný rozsah2) VYTVOŘENÍ barevného ICC-profilu monitoru, v kterém jsou kromě jiného uloženy základní informace o:
a) barevném rozsahu monitoru
b) přenosové charakteristice monitoru (= informace o průběhu tzv. tonální křivky)
c) iluminantu (= nastaveném bílém bodu monitoru), při kterém se měřily maximální červená, zelená a modrá monitoru při zjišťování jeho barevného rozsahu.
POZOR: Barevný ICC-profil monitoru vytvořený kalibračním programem se vždy nastaví jako "výchozí" (= "default") ve Správě barev operačního systému a
uloží se také VŽDY na harddisk počítače, z kterého byl spuštěn kalibrační software. Některý kalibrační software (např. EIZO ColorNavigator NX) dokážou pak ještě NAVÍC uložit nově vytvořený barevný ICC-profil také přímo do paměti monitoru, pokud to monitory umožňují (u monitorů EIZO to podporují fotografické modely "CX" a novější modely "CG" /2015, 2016, 2017/).
Smyslem kalibrace monitoru tedy není a nikdy ani nebylo vytvářet (= generovat) a pak někam ukládat nějakou tabulku s jakýmisi "korekčními" hodnotami. Smyslem kalibrace je změnit obrazové parametry monitoru na jiné - uživatelem požadované obrazové parametry monitoru a pak vytvořit k monitoru příslušný barevný ICC-profil, v kterém jsou uloženy informace o aktuálně nastavených obrazových parametrech monitoru po jeho kalibraci.
Tyto informace pak využívají pro správné reprodukování barevné fotografie další prohlížecí/editační programy (např. Adobe PS/LR, Zoner PSX, XnView, Google Chrome, Safari, atd., atd.) ZMĚNU (nastavení) obrazových parametrů monitoru lze dosáhnout v zásadě dvěma způsoby:
1) změnou hodnot příslušných registrů monitoru - pak se jedná o tzv. "HARDWAROVOU" kalibraci monitoru
2) změnou charakteristiky výstupních RGB-kanálů grafické karty (registry monitoru zůstávají v tomto případě beze změny) - pak se jedná o tzv. "SOFTWAROVOU" kalibraci monitoru.
Příklad: Uživatel požaduje změnu průběhu tonální křivky (= přenosové charakteristiky) monitoru dle exponenciálního průběhu s exponentem gamma = 2.2
Může to udělat na úrovni "hardwaru" monitoru tak, že:
a) půjde do OSD-menu monitoru a nastaví gamma-koeficient na hodnotu gamma = 2.2 nebo
b) spustí software ColorNavigator a pošle do monitoru příkaz (command) pro nastavení hodnoty gamma-koeficientu na hodnotu = 2.2 nebo
c) spustí software ColorNavigator a pomocí něho přepíše v monitoru LUT tabulku, která popisuje průběh tonální křivky (= přenosové charakteristiky) monitoru dle exponenciálního průběhu s exponentem gamma = 2.2
Ve všech případech a-c se jedná o tzv. "hardwarovou" kalibraci a je jasné, že "přesnost" průběhu tonální křivky je dána přesností příslušných registrů monitoru (fotografiocké monitory EIZO používají např. 16-bitové registry).
Může to ovšem udělat bez zásahu do hardwaru monitoru (tedy "softwarově" na úrovni grafické karty) tak, že:
Spustí příslušný kalibrační software a pomocí něho přepíše "přenosovou" LUT tabulku grafické karty tak, aby při nastaveném koeficientu gamma v monitoru odpovídal výsledný průběh tonální křivky (= přenosové charakteristiky) požadované charakteristice exponenciální křivky s exponentem gamma = 2.2. Je jasné, že tento způsob je poměrně komplikovaný (protože výsledná charakteristika je součinem dvou přenosových charakteristik: grafické karty a monitoru) a navíc dochází k poměrně vysokým nárokům na přesnost výpočtu, což většinou není splněno díky malé bitové hloubce registrů LUT grafických karet (obvykle 8 nebo 10-bitů), takže výsledkem této metody "softwarové" kalibrace je pak "páskování" dobře patrné zejména na testovací šedoškále.
"Kouzlo" hardwarové kalibrace tedy spočívá hlavně v tom, že se všechny změny obrazových parametrů monitoru provádějí zásadně přímo na úrovni hardwaru monitoru změnou příslušných obrazových registrů monitoru. Tím je dosaženo takové přesnosti, jakou nabízí měřící sonda a bitová hloubka obrazových registrů monitoru. Výsledkem je vždy precizní obraz bez efektu "páskování" a bez dalších omezení ...
A na závěr: Jestliže mám v PC vypnutou správu barev, zobrazím fotografii v programu, který ani správu barev a profily nepodporuje, zobrazím běžnou fotografii, která je tedy nejspíš definována v defaultním sRGB a monitor nastavím na Color Mode sRGB, zdá se, že celý systém je konzistentní a všechno by mělo být v pořádku. Jenomže při přepnutí monitoru do AdobeRGB se barvy "rozsvítí" a obraz vypadá podstatně lépe, tak, jak bych ho rád viděl. Mohu v tomto režimu pracovat, nebo je to chyba, nebo jak to vlastně je ?
Pokud uživatel nepoužívá Správu barev pro širokogamutové monitory a pracuje POUZE s fotografickými daty s barevným rozsahem dle standardu sRGBIEC61966-2.1, pak je nutné nastavit monitor do režimu "sRGB" a je pravda, že v tomto speciálním případě zobrazuje monitor věškerá sRGB-data s vloženým profilem nebo bez profilu správně a sice dle standardu sRGB IEC61966-2.1.
Je pravda, že pokud v tomto okamžiku přepnete monitor do režimu "AdobeRGB" a neinformujete o tom Správu barev /změnou výchozího profilu na AdobeRGB (1998)/, pak dojde při reprodukci sRGB-dat na monitoru k jejich "přesycení" = "pleťovky jsou do červena".
Pokud říkáte, že právě takhle se Vám to líbí a zda to tak můžete nechat, tak v tom případě Vám doporučuji přepnout monitor zpět do režimu "sRGB" a v editačním programu Adobe PS/LR nebo jiném provést pak požadovanou
změnu sytosti pomocí příslušných editačních funkcí fotografického editoru, protože jen tak zajistíte, že se Vaše sRGB-data zobrazí naprosto stejně jak Vám, tak také ostatním fotografům, kteří si je budou prohlížet také na "sRGB" monitoru, popř. na širokogamutovém monitoru přepnutém do "sRGB"-režimu.