Petře, tvá příhoda s kaluží mi připomněla jednu srandu, když jsem kdysi pobýval v Brně. Před kostelem sv. Jakuba,
kousek od nám. Svobody byl v chodníku pořádný výmol a bylo právě po dešti.
Šli jsme tam z kámošem, velkým srandistou a on najednou začal rukou ukazovat něco na věži kostela. Mě řekl, ať sleduju chodce.
No, sranda byla. Když viděli chlapa ukazujícího a čumícího nahoru, okamžitě zvedali hlavy a už byli v tom výmolu plném vody
.
Jindro, chlad by mi tak nevadil, ale po slunci se mi stýská