Ahoj kamarádi, pěkné ptáky máte ...
Já jsem toho svého taky honil, a dohonil ...
Dalo to ale fušku. Volavka popelavá - Ardea cinerea
Zajímavě píše o vlastnostech volavky Dr. Hanzák v knize Světem zvířat II - Ptáci 1, kde na straně 112 cituje Dr. Jirsíka:
Domovem volavky popelavé je Evropa (na sever až po Orknejské ostrovy), jižní a západní Skandinávie, severní, jižní a východní Afrika, Madagaskar, dále široký pás Střední a jižní Asie.
Volavka je velmi opatrný pták, kterému se těžko dostat na dostřel.
K ostatním tvorům je velmi nesnášenlivá; co zmůže, to zabíjí. Proto ji nelze chovat jen tak volně na dvoře, kde je drobná drůbež.
Člověku je velmi nebezpečná útokem zobáku do oka; stejně tak psům.
V různých pramenech se dočteme, že volavčí maso je odporné chuti, avšak není tomu tak. Okořeníme-li je, je zcela dobré. Není cítit rybinou a není odporné."
Protože se mláďata líhnou v určitých časových odstupech, nacházíme v hnízdě různě velké kusy. Starší mláďata se ke svým sourozencům chovají značně neurvale. Zhltají jim všechnu potravu a často je i vyhodí z hnízda. Mláďat, která vypadla z hnízda si staří nevšímají. Vrozený instinkt je nutí věnovat pozornost jen potomstvu na hnízdě. Oba partneři krmí mláďata přímo do zobáku, ale později jim vyvrhují potravu na hnízdo. Za 8 až 9 týdnů jsou už mladé volavky vzrostlé a létají. Živí se pak stejnou potravou jako dospělí.