Josefe, já vím, že to je navařování a ten písek je jako ochrana místo obalu elektrody, tedy je to struskotvorná směs,
která zároveň do tekutého sváru přidá přísady, například na stejnosměrnou klasiku elektrickým obloukem se používají bazické elektrody, myslím zásaditá přísada a na trafo, tedy střídavý proud, se používají rutilové elektrody a tím se nesmí svařovat například potrubí pod tlakem
a nebo i v nádržích, tam je to zase kvůli proudům okolo.
Stejnosměrné svařování jde od jednoho pólu k druhému, proto se "kleště", tedy zemnící svorka, za to by bylo u přezkoušení pokuta
musí dávat co nejblíže a pokud možno před svár.
Kdežto trafem nejde zavařit kvalitní svár, protože proud nejde jedním směrem a často se zavaří struska do sváru.
nejlepší byl triodyn, protože to je dynamo, pravý stejnosměrný proud, pak těžké svářečky WTU ve fabrice a dnes jsou i invertory dobré.
Autogen, to je takové mazlení, zejména takhle hliník s klasickým acetylénem
A CO je pro cvičená zvířata do cirkusu, s tím vaří i báby někde ve výrobě, aniž by měly skutečné svářečské školy na šest týdnů.
Záleží co se sváří. Je to sice v ochranné atmosféře, ale nenáročné. Je to MIG, metal inert gass, pak je WIG a TIG.
Wolframová elektroda dělá oblouk, přídavný drát se dával rukou jako u autogenu a hadicí šel inertní plyn. TIG je to samé,
jenom Tungsram je jiný výraz pro wolfram.
Ještě je MAG, s aktivním plynem, ten je pak součástí sváru i jako přísada do složení spoje, není netečný, ale jako obal při sváření
proti nečistotám ve vzduchu funguje taky.
u MIGu, jako Céˇočko je elektroda přídavný drát procházející pistolí prostředkem trubice, kde je CO2, nebo i směs s argonem.
Podle průměru drátu se mění i průvlak, například 0,75mm. Ten se někdy poškodí, když s tím někdo neumí chytit oblouk a přilepí to
Průvlak je měděný.
Bez plynu s tím nejde udělat nic, jenom přilepit drát a nebo jako prskavka